Workshop, přednášky a diskuse

(aneb Velká Digitální Revoluce“) 

Boris Masník, trikový výtvarník a supervizor filmových efektů, spolupracoval jako trikový specialista na realizaci filmových efektů pro bezmála stovku českých i zahraničních filmových a audiovizuálních projektů. Přednáška s řadou obrazových ukázek se zaměří na proměny filmového triku, viděné ze zákulisí trikového pracoviště.
Filmový trik je, ač se to nezdá, stejně starý jako film sám. Za dobu své existence prošel mnoha změnami po stránce technologické, výtvarné i dramaturgické. Zásadní změna však přišla s digitalizací filmové postprodukce
a byla tak rychlá, zásadní a výrazná, že se dá právem nazvat „revolucí“. I v „porevolučním období“ však filmový trik stále zůstává tvůrčí činností, která je přes všechny ty „bity, bajty, terabajty“ závislá na člověku a jeho invenci.

Filmové titulky jsou plnohodnotnou součástí filmu. Používají se od jeho raných počátků, ale jejich forma se v průběhu času výrazně proměnila. Když u filmu začínaly, neměly toho titulky moc na práci. Nápadně se podobaly divadelnímu programu, uváděly název představení, autora, postavy a obsazení a měly čistě informativní význam. Nevypadaly moc hezky, protože byly tištěny (raženy) velkými strohými písmeny. Jestliže byly předsazovány před film do černé barvy, a v době němého filmu navíc do ticha, nepatřily vlastně k ději, byly jen jakousi psí známkou.
Od té doby se mnohé změnilo. Titulky se zdokonalily technicky i výrazově, a zaslouženě je jim věnována větší pozornost. Často se v nich dostává ke slovu animace, která umocňuje možnost koncentrace obrazových i formálních nápadů. Bývají jednou z nejvýtvarnějších částí filmového díla. Z psí známky se stala mašlička. V rámci semináře si ukážeme výrazné zástupce, z nichž někteří se staly skutečně fenoménem. Každý přece zná postavičku swingujícího Růžového pantera či esteticky noblesního agenta 007.

Kurátor sbírky filmových plakátů Terryho ponožky, Pavel Rajčan, nás provede historií a současností československé plakátové tvorby v celosvětovém kontextu. Náplní přednášky jsou počátky vzniku plakátové tvorby, první filmové plakáty, představení nejzdařilejších autorských, výtvarných plakátů, ale také komerční tvorby v poválečné západní Evropě a USA. Přednáška zahrnuje ukázky více než šesti set originálních a jedinečných děl, přičemž cena některých původních plakátů se pohybuje v závratných částkách. Přednáška se také zaměří na propagandu, zlatá šedesátá, polskou plakátovou školu, ale i na současnou situaci v plakátové tvorbě u nás.

Zatím poslední celovečerní film Jana Svěráka Kuky se vrací (2010) vypráví příběh šestiletého kluka Ondry, který trpí astmatem, a tak ze zdravotních důvodů musí pryč i jeho oblíbená hračka – růžový medvídek Kuky. Když maminka vyhodí Kukyho do popelnice, začne pracovat Ondrova fantazie, v níž prožívá dobrodružství svého malého přítele v neznámém přírodním světě. Snímek získal řadu cen, mezi nimi i tři České lvy a karlovarský Křišťálový globus za Zvláštní uznání hlavní poroty.

O poměrně unikátním způsobu natáčení budou, s řadu zajímavých ukázek, vyprávět režisér Jan Svěrák a výtvarník Jakub Dvorský. Původní záměr udělat film, který vznikne za pár dní za pomoci několika přátel, se nakonec proměnil ve dvouletý projekt s desítkou trikových záběrů, které co do počtu překonaly zatím nejnáročnější snímek Jana Svěráka Tmavomodrý svět (2001).

Režisér Tomáš Luňák dá nahlédnout do zákulisí vzniku tohoto jedinečného animovaného filmu, který byl za Českou republiku nominován na Oscara a letos posbíral tři České Lvy. Cílem přednášky je seznámit účastníky s technologií rotoskopie, použité při výrobě tohoto filmu. Záběry byly původně natočené s herci a poté překresleny, animovány a zkomponovány do výsledné podoby s použitím
různých animačních programů. Účastníci tak budou mít jedinečnou možnost porovnat výtvarné předlohy záběrů se záběry z filmu či shlédnout ukázky z práce animátorů.

Český animovaný film měl ve filmovém světě od konce čtyřicátých let 20. století velmi zvučné jméno. Přesto, anebo právě proto, že jako pojem zastřešoval velmi rozdílné filmy a autory, byl jeho význam jasný: tvorba s originálními tématy, novátorským přístupem ke stylu i k technologii, s vysokou řemeslnou úrovní.
S koncem komunismu však přišel i konec státem financované kinematografie a s ním velký útlum animace. Snížil se nejen počet vyráběných filmů, ale jak se animované filmy snažily adaptovat na tržní prostředí, uvadla i jejich žánrová a stylová pestrost. Až do té míry, že po většinu minulých dvaceti let animované tvorbě dominoval v podstatě jediný žánr – Večerníček České televize. Situace se ale začíná měnit. Stále častěji se v kinech objevují celovečerní animované filmy, od etablovaných autorů i od mladé generace.
Znamená to, že česká animace chytá nový dech a že je šance na obnovení její prestiže? Nebo jsou to jen pokusy jednotlivců, které ve světě formovaném komerčními zájmy nakonec upadnou buď do finanční ztráty, nebo tvůrčí konformity? O tom, v čem je naděje a v čem tkví problémy české animace budeme diskutovat s producenty, autory, kritiky, zástupci filmových škol i České televize – a snažit se pojmenovat, co je klíčem k oživení tradice oboru, v němž čeští tvůrci patřili k nejlepším na světě.

Kreativita vyžaduje dvě věci, dva odlišné způsoby myšlení. Fantazii, které se meze nekladou, a rozvážný, čistě analytický způsob myšlení. Co je to fantazie? Co je to kreativita? Lze je rozvíjet? Jak udělat z maličkého nápadu hotový příběh? Jak se zbavit prvoplánových řešení, jak se vyhnout stereotypům? Znát zásady klasické dramaturgie je dobré, při psaní scénáře k animovanému filmu to však příliš nepomůže, zvlášť když je animace dlouhá několik minut.
Moje metoda výuky tvorby příběhu se od klasické, na postavách založené metody značně liší. 

Workshop je pouze pro předem registrované účastníky!

Na sklonku roku 1942, čtvrtého roku německé okupace naší republiky, založil v Praze Rakušan Richard Diellenz studio animovaného filmu. Vzniklo na základech již stávající firmy AFI T – Atelieru filmového triku – a sídlilo na adrese amerického Paramontu ve Štěpánské ulici. Do roku 2002 studio vytvořilo na dva tisíce titulů, získalo stovky cen a zaujalo miliony diváku i desítky filmových odborníků. Po tomto roce výroba skomírala a rokem 2010 zanikla úplně. Po projekci dvou krátkých dokumentárních filmů, ve kterých je zmapován život a bezmála sedmdesát let (1942–2011) práce, pohovoří o historii tohoto slavného českého studia bývalý animátor studia Bratři v triku, Jiří Plass.