Bilance

Herečka Robin Wrightová hraje sebe samu: filmovou hvězdu, které s přibývajícími vráskami ubývá rolí. Na stole leží možná poslední velká nabídka. Filmové studio chce naskenovat její tělo, pohyby i emoce, a koupit si tak virtuální herečku, která už nezestárne ani o den. Strach z konce kariéry, příslib věčného mládí ve světě filmu a štědrá finanční kompenzace nakonec Robin přimějí k souhlasu. Po dvaceti letech se vydává jednat o prodloužení smlouvy na futurologický kongres. Ocitá se ve světě zcela transformovaném a fantazijním, v animované zóně, kde každý může být, kým chce. Vizuálně omračující zpracování povídky kultovního autora sci-fi Stanisława Lema (Solaris) je osobitou reflexí společnosti, která vzývá kult mládí a opájí se průmyslově vyráběnými iluzemi. Režisér Ari Folman (Valčík s Bašírem) originálním způsobem kombinuje herecké výkony s ručně malovanými animovanými pasážemi, přičemž zápletku ponechává otevřenou různým interpretacím. Navrch přidává divákům bonus: množství na první pohled skrytých detailů a hříček, které vyniknou až při opakovaném zhlédnutí filmu.

Typický medvěd je vážný, zamračený a upracovaný. Jsou to převážně brumlové a mrzouti, zato Medvěd Ernest je jiný. Je to hudebník, rád by byl veselý, jenže je chudý a často hladový. Při hledání něčeho k snědku chytí malou myšku Celestinu, která utekla ze svého podzemního myšího světa. Aby neskončila v Ernestově prázdném žaludku, uzavře s ním dohodu. Když ji nesní, ukáže mu místo, kde se dostane ke spoustě čokolády, bonbónů a těch nejlepších sladkostí. Ani jeden z nich ještě netuší, že tak přijdou na stopu chamtivých medvědích manželů, kteří si přivydělávají tím, že cukrovinkami záměrně kazí medvědím dětem zuby. To, co začalo mezi Ernestem a upovídanou Celestinou jako obyčejná dohoda, přeroste v neobvyklé přátelství a přes všechny rozdíly se z nich stává nerozlučná dvojice. Aby odhalili velké cukrovinkové spiknutí, budou potřebovat pomoc z myšího i medvědího světa. Podaří se jim překonat předsudky ostatních a oba světy spřátelit? Animovaný rodinný film O myšce a medvědovi byl v letošním roce s úspěchem uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes, kde v sekci Quinzaine des Réalisateurs / Directors' Fortnight získal cenu pro nejlepší francouzsky mluvený film.

Již od stvoření světa jsou kocour Oggy a švábi Joey, Marky a Deedee zamotaní do věčné bitvy. Jejich boj je tak hustý, že nějaká šarvátka mezi dobrem a zlem je proti tomu úplné prd. Oggy a škodíci se dočkali filmového zpracování! Záškodnictví Oggyho a jeho otravných nepřátel není nepodobný bojůvkám Toma a Jerryho nebo vlka se zajícem ze seriálu Jen počkej, zajíci!. Je plný vzájemných honiček, provokování a rozplácávání. Němá animovaná groteska nezapírá svůj televizní původ, hrdinové procházejí napříč dějinami lidstva ve čtyřech oddělených epizodách, od pravěku přes středověk až po příběh à la Hvězdné války.

Temný dobrodružný příběh Koralína a svět za tajnými dveřmi, který vzdáleně připomíná Alenčinu výpravu do světa za zrcadlem, se zrodil v hlavě Neila Gaimana, jednoho z nejlepších autorů fantasy současnosti. V jiné hlavě, která patřila tvůrci slavné Předvánoční noční můry Henrymu Selickovi, se zase vylíhnul nápad na jeho filmové zpracování. A ne ledajaké. Poprvé v historii kinematografie Selick zkombinoval metodu tradiční stop-motion animace a stereoskopického 3-D. Jedenáctiletá Koralína Jonesová je zvědavé a neposedné děvče. O to bolestněji na ni doléhá, že se z města tepajícího životem odstěhovala do barabizny kdesi v „pustoprázdnu", kde na ni rodiče permanentně nemají čas a jediným vrstevníkem je kluk jménem Wybie, z něhož se vyklubal velmi otravný protiva. Koralína by se asi brzy ukousala nudou, kdyby v jedné z místností neobjevila tajné dveře. Za nimi čeká jiný svět, který je na první pohled velmi podobný tomu reálnému, ale už na druhý je úplně jiný – lepší. V Koralínině příběhu lze nalézt zřetelnou českou stopu, protože Gaiman ji psal mimo jiné pod vlivem svého oblíbeného režiséra Jana Švankmajera a jeho filmu Něco z Alenky. V době zaplavené počítačově generovanými animáči si vybral pracný postup ze staré školy a 3-D zpracováním mu dodal unikátní a nepopsatelný rozměr.

Gru, jeden z největších superpadouchů světa, dal vale svým hanebným způsobům a dělá vše pro to, aby se stal vzorným otcem. Může být napravený padouch vůbec ještě zábavný? Když vypráví pohádky na dobrou noc? Když se bojí o nevinnost své nejstarší dcery? Když už nechce vůbec nic ukrást? Gru naštěstí neskončí jako obyčejný civil, protože v jeho nitru se stále ukrývají schopnosti, které by leckdo rád využil. Jako například šéf mocné Antipadoušské ligy, Silas Velezadek. On sice padouchy všeho druhu hluboce opovrhuje, ale kdo se může do myšlení zlosyna vcítit líp než zlosyn bývalý? A tak vyšle svou nejlepší agentku Lucy Wilde, aby Grua přiměla ke spolupráci. Já, padouch 2 je grotesková komedie, která možná udiví stylizovaným, poněkud zjednodušeným výtvarným výrazem, ale určitě překvapí vydařeným českým dabingem.

Dnes se kluci chtějí stát slavným muzikantem nebo Jágrem, ale Justin je kluk z dobré rodiny, žije v království, kde panuje zákon a pořádek a chce se stát rytířem. Táta by z něj měl radši právníka, a tak se Justin potají vyplíží z domu a vydá se za dobrodružstvím. Cestou potká odvážnou a krásnou dívku Taliu, velmi potrhlého kouzelníka a také krokodýla Gustava, který se pro změnu rozhodl být drakem. Hned při svém prvním rytířském úkolu se Justin řádně zapotí, protože zachránit království, to není tak docela brnkačka ani učebnicová rozcvička. Film Justin: Jak se stát rytířem má půdorys velkého rytířského dobrodružství, jeho děj je ale zaplněný spoustou legračních postav a ještě větším množstvím vtipů a gagů. Režisér si navíc práci na Justinovi užil a zakomponoval do něj narážky a odkazy na svoje oblíbené filmy jako je Indiana Jones, Superman, Highlander nebo Krokodýl Dundee... Film vznikl v prestižním studiu Kandor Graphics a je to zábava pro celou rodinu.