Hudební program

Balkan disco/electro/hip-hop/funk/r’n’r a indie hity. K zuřivému poslechu i klidnému tanci.

Hraje od roku 1997, původní člen Cirkus Alien. V současnosti hraje elektronickou hudbu Neotrance a Idm.

Depakine Chrono je dvoučlenná českobudějovická kapela, která hraje math-rock. Což znamená, že nikdy nelze dopředu odhadnout, co se stane, magie mezi kytarou a bicími. Z posluchače se stává divák hltající nonverbální komunikaci a neustálou improvizaci, někdy souboj, někdy souznění činelů a strun, hmatníku a blan. Potvrzením hudebního minimalismu to jsou Depakine Chrono.

Šamanské electro prvně představené v roce 2015, ve kterém bubeník post-rockových Ufajr vyměnil spoluhráče za analogové synťáky/sampler/drum machine a své tracky konstruuje kombinací živě hraných beatů a naprogramovaných smyček. Zvukový doprovod k souboji/symbióze mezi lidským a industriálním.

Aid Kid v roce 2014 zažil skutečný průlom do širšího podvědomí posluchačské společnosti. Díky Rádiu Wave si zahrál na slovenské Pohodě, díky klubovým kontaktům hrál mj. se SOHN, SOPHIE MSMSMSM, Arms & Sleepers, Wax Tailor či Groundislava. Jeho aranžérsky bohaté „pozitivní techno“ v sobě zvukově obsahuje Ondrovy původní kořeny - post- rock & shoegaze. Již dříve hrál s kapelou Daydream Nation, nyní také aktivně působí v oceňovaných DIV I DED.

Sluncem rozpálenej dvůr ve vylidněným městě uprostřed léta. Důmyslně ukrytá deka na kraji rozkvetlý louky. Žádný drama není tak malý, aby ti nemohlo přerůst přes hlavu. A žádný trauma není tak hravý, aby se nerozpustilo v limonádě. Malý příběhy, malý zvuky, velký vášně, velký slova. Z nekonečnýho napětí mezi dvěma póly se rodí krása, která nepolíbí každýho. A jestli něžně osloví právě TEBE, ber to jako privilegium. Třeba chce jen objevit to slibovaný zvíře, klimbající na letním slunci...

Post-rockoví UFAJR se pohybují na pražské alternativní scéně od roku 2008. Za tu dobu odehrálistovky koncertů po celé ČR a vydali několik kratších nahrávek. V roce 2013 složili a několikrát zahráli hudbu k němému německému filmu z roku 1929 Die Weiße Hölle vom Piz Palü, díky čemuž sklidili nadšené ohlasy.

Pokaždé když se UFAJR dostávali do povědomí veřejnosti, celou svou reputaci umně zazdili (napříkladroční pauzou), aby je náhodou někdo nezačal moc poslouchat.

Vyznavač juke – baltimore – jersey club étosu. Mixážní talent a pečlivá selekce fresh tráčků, které se ještě ani pořádně nestihly ohřát na internetu a už jsou jím servírovány pro dobro tanečního parketu, dělají dohromady s rostoucími zkušenostmi KEWUa jednoho z nejvytíženějších DJs napříč republikou. Pokud se chcete dozvědět, co je právě nejvíc hot zvuk napříč kluby a nechybí vám odvaha tancovat i na neznámé věci, pak se připravte. Šéfkuchař KEWU připravuje degustační menu, po němž nezůstane ani jedno triko suché.

Silnou vazbu Petra Skoumala na animovaný film musí vnímat každý, kdo se jen trochu zamyslel nad motivy z Maxipsa Fíka, Králíků z klobouku nebo A je to! Je v tom zvláštní magie. Jsou napojené na naše podvědomí. Slyšíme je znovu a znovu, protože jsou nesmrtelné stejně jako seriály, které doprovází. Kdo jim byl jednou vystaven, nemůže je zapomenout. Přehlédneme-li tvorbu Petra Skoumala pro film a konkrétně jen pro ten animovaný, jde o opravdu o úctyhodný soubor skladeb. Nebyla to ale jen večerníčková tvorba, kterou skladatel svou hudbou dovedl k dokonalému tvaru. Například snímky Pavla Koutského nebo Jiřího Barty, dvou stěžejních postav českého animovaného filmu, by bez Skoumalovy hudby asi existovaly, ztratily by ale příliš. Různorodost české animace pro něho nebyla sebemenší problém. Za všechny zmiňme kompozice ke Klubu odložených, kde se střídá rozvrzaná harfa s popem, experimentem a televizní znělkou. K animaci ho prý přivedl Vladimír Jiránek a ta ho zase opakovaně přivedla do Třeboně. A proto bychom ho rádi po jeho loňském odchodu připomněli návštěvníkům letošního Anifilmu. A to netradiční cestou. Pětičlenná pražská post-rocková formace Ufajr svou zkušenost ze známějších filmových kompozic Petra Skoumala přetaví v ojedinělé vystoupení. V několika pásmech zahrají jeho skladby a skladby jeho skladbami inspirované. Hudební vystoupení doplní projekce z filmů.

Maxipes Pája vs Pat a Bobek – známé večerníčkové melodie a jejich mash-up v math-rockových rytmech

Aucassin a Nicoletta – podle písní ze stejnojmenného animovaného krátkého filmu

Konráde, pláčem se nic nespraví! – skladba inspirovaná hudbou z filmu Jára Cimrman ležící, spící

I Am the Japanese Synthesizer – shrnutí Skoumalovy tvorby na motivy jeho stejnojmenné písně zroku 1994

Kyklos Galaktikos si zcela osobitým způsobem hrají s hudbou na pomezí rapu a hip hopu. Kapela je elegantní, inteligentní, má nadhled a nic lidského jí není cizí. Svěží mix poezie, banality, bizarnosti i ironie, inovativní zvuk, slovní spojení útočící především na pudovou stránku a technicky vzato bozi, jak říká kritika. Lyrika Kyklos Galaktikos dráždí k opakovaným poslechům.

Vložte kočku, to je kombinace živé elektroniky, natriggerovaných bicích, pětistrunných houslí, a surreálných textů. Fungují od roku 2008. Žánrové škatulky jako post-coun-tryp-emo-hop, pop-noise- core-rap, ectoplasmatekk, či trash-emo-noise jim nejsou cizí. Vítězové Malé Alternativy 2011. Album SEAT jim přineslo novinářské ocenění Vinyla, za desku roku a žánrového Anděla v kategorii elektronická hudba. Kapela mimo jiné secvičila soundtrack k němému filmu Deník ztracené, vytvořili hudbu k pěti divadelním představením (Turista, Krásná z Roissy, O Ohlédnutí, Nosorožec, zrušené Metr a půl na šířku). A hudba z EP Toxoplazmo si našla cestu do snímku L.H.

Účinkoval v Londýně, Istanbulu, Berlíně, Paříži, Manchesteru, Budapešti, Dublinu, Vídni, Liverpoolu, Madridu, Belfastu, Krakově, Sofii a jiných pěkných městech. V květnu 2012 opět zakotvil v milované Praze, kde se poslední roky pravidelně objevuje v programech zavedených klubů (Palác Akropolis, Cross Club nebo Chapeau Rouge). Jeho dnešní tančírna je něco mezi mexickou pitkou oblíbené Fridy Kahlo, divokou balkánskou svatbou, barevným karnevalem v Riu nebo veselou přístavní krčmou. Všude plno tanečního world’n’bassu, originálního cikánského temperamentu, argentinského tanga, veselého latino reggae, rock’n’rollového tetování anebo teď módního electroswingu. Žánrová pestrost a hudba s duší je to, co hýbe jeho parketem.

DJ Liquid A patří k našim nejzkušenějším dýdžejům. O hraní a svět kolem gramofonů se začal zajímat během svého pobytu v San Franciscu počátkem devadesátých let. S velkou sbírkou u nás dosud neslýchané hudby pak od roku 1993 začal působit v Praze. Byl mezi prvními dýdžeji, kteří hráli v legendárních klubech Roxy, XT3 a Punto Azul a brzy vyrazil se svými sety po celé republice. Po acid jazzových a etno začátcích patřil k průkopníkům nových tanečních stylů jako drum’n’bass a breakbeat. Je vyznavačem freestylového hraní. V jeho setech dnes najdete brazilskou hudbu, latino, acid jazz, jazzy breaks, soul i funk, podle místa a atmosféry.

Edoshův Kur-ník jsou rapující kutnohorská dada hovada, mezi které patří Edosh Zpochybňovač (rap, beaty), Tromboza Narušená (rap), Laktoza (rap, zpěv), Qbeat (beatbox) a Brutální Nikita (kreatif konzultant). Hudba Edoshova Kur-níku vychází z hip hopu, syrového electra, dubstepu a jazzu. Texty se píší kolektivně nebo individuálně s přihlédnutím a zásahy všech vejcorodých. Koncerty spočívají ve kvokání do beatů souběžně s opeřenou divadelní performance včetně rekvizit a piva. Kvok!