Prezentace a přednášky

Hmyz – režie Jan Švankmajer

Hospoda na malém městě. Je zavřeno, židle jsou převráceny na stolech. Na věšáku visí „hmyzí šatičky“: sukénky z krepového papíru, papundeklová motýlí křídla, pestře pomalovaná a černé lesklé krovky brouků. U stolu v koutě místnosti sedí šest místních ochotníků, kteří na malém městě zkoušejí hru bratří Čapků Ze života hmyzu. Během zkoušky se prolnou jejich životy s osudy postav této divadelní hry.

Srdce věže - režie Peter Budinský

Daleko za hranicemi temných sídlišť, hřišť a každodenních stereotypů existuje svět fantazie, kde krkavci chodí jako lidé, kovový stroj chce ovládnout svět, stavební jeřáby vypadají jako roboti a malý chlapec se musí vydat na cestu, aby zachránil srdce své matky. Chlapec Riki se setkává s Emou, která mu vysvětlí, jak se věci mají, a přidává se k němu. Musí si navzájem pomoci, společně bojovat a porazit Železného muže. Dohromady překonají spoustu problémů a nakonec se z nich stanou nejlepší přátelé.

Velká dobrodružství Rosy a Dory - režie Martin Duda

Animovaný seriál pro celou rodinu. Sedmiletá dvojčata Rosa a Dora zažívají spolu s rošťáckým psem Laikem, úžasnou babičkou vynálezkyní a dědou, co dokáže všechno opravit, napínavá dobrodružství, díky kterým se dozví spoustu zajímavých věcí o světě kolem nás. 

Od poloviny padesátých let začaly pozvolna slábnout výzvy k nezištné práci pro lepší zítřky a režim se namísto příslibů budoucího blahobytu snažil získávat loajalitu obyvatelstva nabídkou nového spotřebního zboží a služeb. Ministerstvo vnitřního obchodu zdůrazňovalo důležitost hospodářské reklamy vedle kulturně-politické nebo zdravotní osvěty a stranická usnesení výslovně nařizovala výrobním podnikům i spotřebním družstvům používat pro své produkty všestrannou a účinnou propagaci.

Filmové upoutávky se realizovaly v ateliérech Krátkého filmu, který byl narůstajícím objemem zakázkové výroby přetěžován až do roku 1957, kdy začalo fungovat specializované studio Propagfilm. Tehdy se v také ve vysílání Československé televize poprvé objevil krátký reklamní blok.

Počátky spolupráce bakalářského programu Katedry animace Vysoké školy aplikovaných věd a umění v Luzernu a televizní stanice Cartoon Network sahají do roku 2011. Studenti druhého ročníku se učí jak vytvářet koncepty, režírovat a produkovat krátké animované spoty pro klienta s převážně mladou cílovou skupinou. Od televizní stanice dostávají témata jako například „sport,“ „Halloween,“ či „superhrdinové.“ Za úkol pak mají vytvořit krátký sedmnáctisekundový ident, který bude na jednu stranu v souladu s politikou Cartoon Network a na druhou bude obsahovat studentův osobitý filmový jazyk. Na přípravu mají studenti jeden semestr.

Ukázky realizací i pohled do kuchyně kreativního studia Oficina, které se pohybuje na pomezí filmu, animace a grafického designu. Jak vzniká jednotlivý projekt, jaké má fáze i to, podle čeho se vybírá adekvátní výrazový prostředek. Které inspirační zdroje a kreativní postupy mohou vést k cíli, jakou roli hrají automatizované procesy i to jak vypadají základní televizní komponenty, to vše se dozvíte na storyboardech, testech, animaticích i finálních exportech tohoto pražského studia založeného v roce 2008.

Novinářka Nancy Denney-Phelps píše o animovaných filmech a animačních festivalech po celém světě už roky. Pravidelně přispívá do Animation Work Network (AWN) či mezinárodních časopisů jako je např. AnimaToons vydávaný v Jižní Koreji. Nancy je také historičkou animovaného filmu. Návštěvníci semináře se ho aktivně zúčastní. Nancy povede diskuzi o tom, co dělá články o filmu či festivalu zajímavé a podělí se o několik příběhů a dobrodružství, která ve své kariéře zažila. S účastníky bude také mluvit o důležitosti dobrého redaktora a o tom, jakou roli hraje ve vašem psaní. Dotkne se také toho, co udělá váš článek zajímavější pro vaše čtenáře a jak poznat svou cílovou skupinu. Účastnici by si měli připravit úvodní odstavec o filmu či festivalu, který pak na semináři přečtou a ve skupině o něm budou diskutovat.

Účastníci musí před seminářem navštívit blog Nancy Denney-Phelps www.awn.com/blogs/sprockets a přijít na seminář vybaveni laptopem či tužkou a papírem (ano, Nancy ještě stale píše své články na papír předtím, než je přepíše do počítače).

Kreslený film se v poslední dekádě postupně vytrácí z kin. Diváci stále častěji preferují vizuálně bohatší 3D animaci. Ta ale postrádá onu magickou lehkost a výraz ruční kresby. Snem každého animátora je kombinovat svobodu ruční kresby s pokročilými nástroji používanými ve 3D animaci. Až donedávna byla tato kombinace mimořádně obtížná. Díky vývoji nových pokročilých algoritmů v oblasti digitálního zpracování obrazu se ale sen pomalu stává skutečností. Přednáška představí revoluční výsledky výzkumu, které by v budoucnu mohly výrazně změnit vzhled a způsob tvorby animovaných filmů.

Panel s důrazem na rozmanitost tvorby pro dětskou cílovou skupinu na které vznikly na Déčku za poslední dva roky. Od zadání přes nápad a realizaci až k samotnému výsledku.

Tématem prezentace bude představení širokého spektra výtvarných řešení pro grafickou výbavu pořadů na televizních stanicích ČT1, ČT2, ČT24, ČT art a ČT sport. 2D animace, 3D grafika, mapping. Náročná obrazová postprodukce i jednoduché řešení postavené na kreativitě a hře s médiem. Každý kanál vyžaduje jiný přístup a tak výběr z prací přináší velké množství nápadů a jejich zpracování. Prezentace, kterou přednesou Denisa Kollárová, ředitelka marketingu a artdirektoři a grafici ČT Miroslav Žáček, Vojtěch Buchta, Petr Černý, bude doplněna o projekce jednotlivých prací a komentářem odhalujícím pozadí jejich vzniku, hledání adekvátního výtvarného zpracování i peripetie s jejich realizací.

Důležitým tématem letošního Anifilmu je švédská animace. Tamní dějiny animovaného filmu se začaly psát právě před sto lety. Vedle filmového pásma, které století švédské animace mapuje, přednese na festivalu Anifilm na toto téma přednášku kurátor programu Midhat Ajanovič, historik animovaného filmu a pedagog na University College West ve Švédsku. Od svých počátků až do současnosti se švédská tvorba profiluje jak skrze tradiční přístupy k animaci, tak prostřednictvím velmi novátorských počinů. Jmenujme například jeden z prvních abstraktních animovaných filmů historie, revoluční Diagonální symfonii (Viking Eggeling, 1924) nebo alternativní přístupy nové generace. Ty představuje například komiksový tvůrce Max Andersson či zcela neobvyklé pojetí loutkového filmu v podání Johannese Nyholma či Niki Lindroth von Bahr.

Technologický rozvoj zobrazovacích médií umožnil grafickému designu obohacení se o časový element a přechod od statické do dynamické formy. Využitím rozmanitých animačních technik se začaly utvářet druhy pohyblivé grafiky, které našly praktické využití v titulkových sekvencích filmů a napříč televizním vysíláním. Vývoj počítačových technologií výrazně urychlil rozšíření grafického designu v televizi i filmu a díky novým možnostem zobrazovacích médií také mimo ně. Ucelený pohled na animované žánry grafického designu pak vedl k zavedení termínu motion design, který bez jednoznačně vymezených hranic sdružuje výstupy od reklamní tvorby, přes filmovou a televizní grafiku po experimentální animované sekvence. Prvek interaktivity umocněný počítačovými a síťovými technologiemi navíc rozšiřuje hranice motion designu za lineární žánry.

NEJSME TU PRO ZÁBAVU! Návrhy na využití filmu jako didaktické pomůcky se objevily už ve dvacátých letech. Výroba školních filmů se však začala rozvíjet až v nových společenských a politických podmínkách po Druhé světové válce, kdy se filmová produkce dostala ze sféry soukromého podnikání pod dohled státu. Poté, co veškerou moc převzala komunistická strana, došlo k rozsáhlým změnám i v oblasti výchovy a vzdělávání. Byla ustavena jednotná státní školská soustava a filmoví pracovníci měli realizovat náměty na základě odborných pokynů Výzkumného ústavu pedagogického J. A. Komenského. V teoretických textech byl školní film jednoznačně definován účelovým hlediskem jako precizní demonstrace té části nové učební látky, kterou nebylo možné zprostředkovat slovním výkladem a statickým zobrazením. V praxi těžili tvůrci především z příkladu populárně vědeckých snímků. Výsledky jejich práce byly po celá padesátá léta kritizovány za příliš odlehčené a zábavné zpracování látky, přeceňování uměleckých prvků a nekoncepční používání hudebního doprovodu. 

Program Toons’n’ Tunes se vydává po stopách animace na příkladech. Americká novinářka bude hovořit o významu vybraných filmů a zejména o použití hudby. Sama upřednostňuje způsob – a studentům animace ho doporučje – aby namísto stahování hudby z internetu a potýkání se s autorskými právy, použili hudbu původní. 

anim 2.0  Přednášející: Antoine Manier

Anim 2.0 je webová stránka věnovaná animaci: najdete na ní vážnou hru, kreativní modul a další výukové nástroje. Hru vytvořila asociace Rencountres Audiovisuelles ve spolupráci s projektem VIVID financovaným iniciativou EU Interreg. Má za úkol flexibilní a hravou formou propagovat animaci, audiovizuální tvorbu a jazyk. Webový portál je volně přístupný a lze ho využívat během výuky a vzdělávacích seminářů pro děti mezi 10 a 14 lety.

Hravouka  Přednášející: Michal Berlinger

Autorská didaktická kniha pro děti a rodiče. Malá myška opouští svou noru, aby se vydala na průzkum blízkého i vzdáleného okolí. Hravouka volně adaptuje látku prvouky a snaží se jí přinášet moderním zábavným způsobem. První část projektu vznikla jako diplomová práce Terezy Vostradovské na UMPRUM. Další části jsou nyní stále ve vývoji.  

Lesokraj – Čtení na hraní   Přednášející: Lou & Jakub Sanitrákovi 

Lesokraj je edukativní audiovizuální projekt zabývající se interaktivitou „nové“ formy knihy. Za vznikem této interaktivní knížky stojí autorská dvojice Lou a Kuba Sanitrákovi a tým jejich spolupracovníků. Jejich snahou je přivést hráče počítačových her ke čtení textů, anebo čtenáře k hraní her. Díky elektronické formě knihy je možné propojit oba přístupy k zábavě, a tím také dát vzniknout specifické formě knihy-hry. Interaktivita textu umožnuje čtenáři-hráči rozkliknout několik slov v dané kapitole a z nich pak sestavit animovanou a ozvučenou ilustraci. Po fázi čtení přichází herní část, k níž slouží celá obrazovka a fantazie hráče. Po přečtení a zahrání hráč pokračuje k následující kapitole.

Richard Boeser nám přiblíží proces tvorby své první hry ibb & obb. Kooperativní hra byla původně jeho absolventský projekt a nyní je dostupná pro PS3 i PC. Jeho přednáška pokryje detaily různých aspektů, které přispívají k samotnému jádru hry: interakci mezi dvěma hráči.

Slovo Eallin je odvozeno ze sámských jazyků používaných na severu Evropy. Znamená „život.“ Slovo animace pak pochází z latinského animātiō, které znamená “oživování.” A v tomto duchu se nese filosofie studia Eallin. Jde o mnohem více než o pohyblivé obrázky, jde o obrázky, které žijí a dýchají. Ačkoliv se média a trendy neustále mění, jedna věc zůstává – důležitost obsahu. Studio Eallin je významným tvůrcem obsahu, přichází s neotřelými nápady a používá je ve všech médiích a prostředích. V Eallinu jsme pyšní na to, že tvoříme nejen krásné vizuály, ale také především inteligentní řešení. K dnešnímu dni jsme se podíleli na více než 500 animovaných projektech od televizních reklam, hudebních klipů, PSA animací po krátké filmy. Lukáš Skalník je výkonný producent a jeden ze zakladatelů studia Eallin a Bernie Roux ve studiu působí jako výkonný kreativní ředitel. Oba vás provedou některými z největších úspěchů patnáctileté historie studia Eallin. Vysvětlí a rozeberou některé ze svých projektů a poskytnou tak vhled do mnoha aspektů komerční reklamy ale také pro-bono děl a krátkých filmů.

Panel se zástupci studia Loom on the Moon a jeho projekty realizovanými pro Českou televizi na pozadí rozdílného přístupu ke grafice ČT: D a ČT24.

Loom podporuje ČT24  Informace! Jak čisté je dokážeme doručit? Kde je design?

Loom vs. ČT :D  O čem se zdá duhovým ovečkám? Kolik dostává liška jako úplatek, že pořád dává desítku? Kde začíná a končí duha? Jak se tvoří pro děti, intelektuály a rodiče dětí a intelektuálů? Odpovědi na tyto i jiné otázky budete moci slyšet v debatním cirkusu s ilustrátorem a animátorem Danielem Špačkem.

Ukázky zajímavých počítačových her, prezentovaných samotnými tvůrci.

V komponované prezentaci se vám představí zábavný vzdělávací cyklus Akademie věd věda. Deset kreslených filmů s komentářem Pavla Lišky, které jsou tematicky zaměřeny na objasnění různých jevů z oblasti přírodních věd a techniky. Garanty těchto videí jsou přední odborníci z Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze. Seriál vznikl ve společnosti MAUR film v roce Dále Animace v dokumentu: Vkreslování do videa a animace jsou použity pro jednoduché vysvětlení funkce měřicích přístrojů. Je to učiněno nenásilnou až hravou formou a divákům lze zásluhou této technologie názorně vysvětlit i těžší témata. A také Animace v interaktivní prezentaci: Netradiční přístup kombinace animace, hry, interaktivity, videa a dalších informačních zdrojů. V Mezinárodní soutěži The European Science TV and New Media Festival v Dublinu (pořádané organizacemi EuroScience, EuroPAWS a Ciencia Viva) se tato interaktivní prezentace probojovala mezi čtyři nejlépe hodnocená multimediální díla.

Výtvarník a herní designér Jakub Dvorský ze studia Amanita Design představí krátkými video ukázkami především vizuálně zajímavé indie hry z poslední doby či ještě ve vývoji. Možná zbyde i chvilka na představení chystané hry Samorost 3. Nezávislé studio Amanita Design stojí za hrami Samorost, Machinarium či Botanicula. Momentálně připravuje na své doposud největší hře Samorost 3 a dalších nových projektech.

Nejsledovanější pořad pro děti, Večerníček, slaví letos 50 let. Na televizních obrazovkách se poprvé objevil 2. ledna 1965, a z původního nedělního vysílání se postupně rozšířil do celého týdne. V rámci panelu se vrátíme podrobněji k okolnostem vzniku tohoto formátu, technikám, které tehdy dominovaly a tvůrcům a jejich postavám, kteří se stali stálicemi žánru. Hlavním tématem panelu ale bude exkurz do zákulisí vzniku nejkratších pohádek se všemi jeho specifiky - od námětu, přes dramaturgickou práci, casting, literární, hudební a výtvarnou složku, až po režii. Miloš Zvěřina je dramaturgem CT, Kateřina Krejčí je dramaturgyní a odpovídá ze vývoj programových formátů.

Seriál Legendy staré Prahy vznikly z představy probudit historické i pohádkové příběhy k životu způsobem, kterému porozumí lidé na celém světě. Výtvarná technika odkazuje k tradici stínového divadla, ale i k ploškovým filmům Karla Zemana, Lotte Reinigerové a dalších originálních tvůrců. Původně se mělo jednat o vyprávěné příběhy doprovázené statickými obrázky, ale nakonec se koncept rozvinul do animované podoby. Na výrobu prvních osmi dílů přispívali i fanoušci, další čtyři díly podpořila společnost Prague City Tourism. Produkce seriálu probíhala přes internet a celý realizační tým, čítající desítku osob, se sešel až na premiéře v listopadu 2013.

K čemu je dobré mít vlastní postprodukční studio v rámci ČT a jaké jsou jeho možnosti? Co je postprodukci považováno za trik, jak probíhá příprava jeho realizace a jakých výstupů jsme schopni docílit správným nastavením pracovního workflow. Jak si lze zjednodušit nebo naopak zkomplikovat postprodukční práce už během natáčení? To jsou otázky, které nemají jednoznačnou odpověď, protože žádný trik není stejný, ale mají společného jmenovatele – profesionální team VFX supervizorů, 3Dčkařů, kompozitorů, rotoskopistů, mattepaintistů, grafiků, animátorů, produkčních a mnoha dalších, kteří vědí, jak zrealizovat virtuální představy režiséra a kameramana, jak pozměnit obrazovou realitu nebo jak ji umocnit. Zeptat se můžete Davida Cynka, šéfproducenta self promotion a grafiky ČT a Jana Ulricha, koordinátora Trikové postprodukce ČT.

Ukázky zajímavých počítačových her, prezentovaných samotnými tvůrci.

Zajímavosti z vývoje počítačových her, prezentovaných samotnými tvůrci.

V roce 2014 zadalo město Ostrava tvorbu unikátního turistického produktu – hry pro rodiny s dětmi, která má formu tzv. location based game. Jde aplikaci pro mobilní telefony, která hráčům podle jejich polohy zpřístupňuje herní instrukce a dílčí úkoly. Hra má poměrně propracovaný příběh. Proto jednou ze složek aplikace jsou animované sekvence, které hráči postupně odvypráví příběh tajemného talismanu barona Salomona Meyera Rothschilda. Tento talisman je totiž velmi nebezpečný, je ukryt v Ostravě a úkolem hráčů je jej najít. 

Jiří Brdečka (1917–1982), byl český režisér animovaných filmů. Stál u zrodu české animace od roku 1942. Společně s Jiřím Trnkou, na jehož filmech se podílel, patřil k prvním, kdo si ve světě uvědomili možnosti animovaného filmu jako vážné umělecké tvorby. Pracoval v pražském studiu Bratři v triku, v letech 1948–81 natočil třicet pět krátkých filmů s různými výtvarníky. Světovou slávu a mezinárodní ocenění mu vynesly mj. snímky Vzducholoď a láska, Špatně namalovaná slepice, Do lesíčka na čekanou, Metamorfeus, Tvář. Pronikavá vize vnitřního světa, ironie a básnické vidění činí z jeho tvorby trvalou světovou hodnotu.

V roce 2009 se Anders Gustafsson a Erik Zaring rozhodli vyrobit hru materiálů jako např. plastelína, papundekl, latex či brokolice. O šest let později je jejich hra téměř hotová. V přednášce pohovoří o důvodech, které stály za vznikem tak bláznivého projektu a o tom, co se během jeho realizace naučili.