Přednášky a prezentace

Ve 30. letech 20. století se stalo Československo dočasným útočištěm pro několik tvůrců animovaných reklam, kteří museli opustit sousední Německo po nástupu nacistů k moci v roce 1933. Jedním z nich byl Maďar György Pál (později se proslavil pod uměleckým jménem George Pal), dalším říšský Němec Georg Friedrich (v Československu uváděn jako Jiří Fridrich) a maďarský producent Desider Gross. Během svého krátkého pobytu natočili pro československou distribuci několik pozoruhodných reklam, například Jenom tak a ne jinak(1933), Vítěz (1934) nebo Střevíček (1937).

S Hermínou Týrlovou se automaticky pojí pestrost materiálů, které před kamerou oživovala, stejně tak Zlín a dětský divák. Jaké výrazové prostředky však při své tvorbě konkrétně využívala? Která témata a dílčí motivy stály v centru jejího zájmu a jakým způsobem příběh vyprávěla? Nahlédněte do jazyka osobnosti, která dalece překročila místní kulturní kontext. Přednáška vychází z připravované publikace o Hermíně Týrlové, která vyjde na začátku června 2016.

Porotce Javier Mariscal, výtvarník a spolurežisér celovečerního filmu v kubánských rytmech Chico & Rita, nominovaném na ceny americké akademie Oscar, bude ve své prezentaci hovořit o tom, jak tento nevšední film tvořil, a také uvede film o jeho vzniku. Nejedná se ovšem o klasický film o vzniku, obsahuje totiž Javierovu jedinečnou výtvarnou vizi. Zatímco budou účastníci sledovat tento dokument, podělí se Javier o proces inspirace a tvorby, který stál za těmi nejmenšími detaily ve filmu. Vysvětlí puntičkářskou práci při vytváření co nejvěrnější podoby tehdejší Kuby a jejích balkonů, tvarů, fasád, barev, hudby, tanců a chutí. Na projekci filmu o filmu naváže diskuzes Javierem Mariscalem.

Tématem prezentace bude představení širokého spektra výtvarných řešení pro grafickou výbavu pořadů na televizních stanicích ČT1, ČT2, ČT24, ČT art a ČT :D. 2D animace i 3D grafika, okolnosti hledání adekvátního výtvarného zpracování. Prezentace bude doplněna o projekce jednotlivých prací a komentářem odhalujícím pozadí jejich vzniku.

Jak vypadá televize bez televizoru a dokáže vůbec oslovit ty z vás, kteří nejste zvyklí přepínat, ale scrollovat? Interaktivní projekty České televize, které jdou za hranici obrazovky a využívají netradičních způsobů šíření obsahu. Jak vznikla YouTube kampaň k pořadu StarDance a jaké možnosti pro uživatele skrývá ČT bod?

Přednáška podá přehled stoleté historie španělské animace, který vznikl díky projektu „Od čmáranic k pixelům, přes sto let španělské animace“ zaměřenému na výzkum, revizi a regeneraci méně známých španělských animovaných filmů, zejména experimentálních a nezávislých a také historických děl, které – navzdory tomu, že se ve své době těšily velké popularitě – upadly v zapomnění. Jako kurátorka projektu jsem se snažila rozpoutat generační dialog, na jehož základě by starší díla po boku těch nových nabyla nový význam a všechna pak byla zasazena do kontextu za účelem toho, aby byly dějiny animace chápány paralelně s dějinami politickými, průmyslovými, kulturními a sociálními. Výběr zahrnuje filmy, které využívají rozmanitou škálu technik a pojetí a představují velké talenty bouřlivých let od počátku 20. století po současnost.

Václav Mergl je tvůrce, který si kdysi vysloužil pojmenování režisér-myslitel (což je absurdní ze své podstaty). Už toto svědčí o jeho umělecké výjimečnosti. Jeho velkou výhodou je fakt, že je absolventem VŠUP a nikoliv specializované školy filmové, protože není vymezen naučenými režijními postupy, ale naopak osvobozen výtvarným obrazem. Jeho filmy Proměny (1964), Láokoón (1970), Krabi (1976) a Homunkulus (1984) skutečně působily dojmem něčeho zcela výjimečného už tím, že nepracují s výtvarným účinkem figurativních prvků a výtvarnou stylizací reálného časoprostoru mikrokosmu a makrokosmu, ale zpracovávají hmotu do jakéhosi vnitřního rytmu a tím zdůrazňují její tvořivou, ale i ničivou schopnost. Mergl otevírá v hmotě překvapující prvotní duchovní, „alchymický“ kód bytí, čímž se jeho tvorba vymyká i konceptuálním souvislostem surrealismu. Je nutné jeho dílo vnímat ve všech souvislostech bytí, jako strom, který je u něj, milovníka bonsaí, koncepčním duchovním základem tvorby.

Přijďte do Domu animace na odpolední kávu s autory soutěžních filmů. Během neformálního moderovaného setkání se dozvíte více o jejich filmech a budete mít prostor na vlastní otázky. Bonusem je káva zdarma.

Lichožrouti, prezentující: Galina Miklínová, Petr Horák (ČR)
Tonda, Slávka a génius, prezentující: Filip Pošivač, Barbora Valecká, Jana Šrámková (ČR)
Morten, prezentující: Kaspar Jancis (Estonsko)
White Plastic Sky, prezentující: Tibor Bánóczki, Sarolta Szabó (Maďarsko)

Prezentační blok je věnován Paulu Fierlingerovi, významnému americkému animátorovi s českými kořeny. Fierlinger se coby dítě diplomatů narodil v Japonsku, za války byl vychováván v USA v náhradních rodinách, aby se následně stal studentem internátního gymnázia v Poděbradech, kde mezi jeho spolužáky patřili mimo jiné Miloš Forman a Václav Havel. Od 50. let kreslil karikatury, později se začal věnovat animovanému filmu, u nějž následně profesně zakotvil. V roce 1967 odešel do emigrace, usadil se v USA a stal se jedním z nejproduktivnějších nezávislých animátorů. K jeho zásadním pracím patří stovky klipů pro kultovní TV pořad Sesame Street či autorské umělecké filmy jako Kresleno z paměti či Zátiší s animovanými psy. Vedle oscarových nominací je Paul Fierlinger držitelem mnoha oborových ocenění. Přednáška, doprovázená ukázkami, bude vycházet z monografické publikace a obsáhlého rozhovoru, jejichž jsou přednášející autory.

Něco málo z historie, ale především současná tvorba, na které se podílí animační studio České televize. Co všechno ve studiu vzniká a jak se změnily postupy výroby animované tvorby od dob jejího vzniku? Jaké jsou rozdíly v postupu zpracování animací z podkladů v papírové a digitální „paperless“ podobě. Ukázky, ilustrace a především diskuse s lidmi, kteří se na výrobě Animačního studia ČT reálně podílejí, to vše by měla přinést tato prezentace.

Státní fond kinematografie má díky dotaci ze státního rozpočtu od letošního roku k dispozici 350 mil. Kč na podporu české kinematografie. Rada Fondu, která je zodpovědná za jejich rozdělení, připravila novou dlouhodobou koncepci, jak s těmito prostředky nakládat. Členové Rady Petr Vítek a Jiří Kubíček Vám představí priority Rady ve vztahu k animovanému filmu a zároveň se pokusíme představit celý dotační systém, jeho fungování a možnosti čerpání na vznik, distribuci a propagaci animovaného filmu.
Petr Vítek a Jiří Kubíček jsou členy Rady, Petr Vítek je také od roku 2012 jejím předsedou. Kateřina Vojkůvková má v rámci Fondu na starosti dotační systém podpory kinematografie. Helena Bezděk Fraňková je ředitelkou Státního fondu kinematografie a Pavla Janoušková Kubečková je producentka.

Břetislav Pojar měl v Kanadě celou řadu přátel: patří mezi ně například producent Rock Demers či animátoři Co Hoedeman a Francine Desbiensová. Pojar sehrál důležitou roli při natáčení animovaného seriálu pro děti Příběhy pro všechny produkovaného Demersem. Režíroval také několik krátkých filmů pro studio National Film Board of Canada (nejznámější z nich jsou Balablok, 1972, a E, 1981) a podílel se na seriálu Práva od srdce z devadesátých let. Během svého života spolupracoval Pojar s celou řadou mladých kanadských animátorů. Pokud se dá mluvit o osobitém stylu loutkové animace, který si Co Hoedeman vytvořil po studiích v Praze, můžeme také najít jasnou spojitost mezi ploškovu animací Břetislava Pojara a Francine Desbiensové. Oba se také věnovali společenským a politickým otázkám. V přednášce se zaměříme na Pojarův vliv na některé kanadské animátory.

Sledujte cestu českého animátora světem vizuálních efektů a animace a nahlédněte do kuchyně Industrial Light & Magic, jednoho z nejstarších a nejuznávanějších trikových a animačních studií na světě. Tato přednáška je ekletická sbírka obrázků, klipů, příběhů, technik a záběrů ze zákulisí s poněkud autobiografickou strukturou. Začneme pěkně od začátku a poté se díky jistému krátkému filmu dostaneme až do světa animace. Odtud se ponoříme hlouběji do kultury a některých z technik animátorů z Industrial Light & Magic. Možná si řekneme i jak animátoři z tohoto studia přistupují k jednotlivým záběrům a jak vypadá typický den v ILM. Poté se podíváme do zákulisí posledního filmu marvelovské série Avengers a budeme sledovat osudy dvou jeho postav (zeleného bijce Hulka a elegantního robota Ultrona) od návrhu až po finální podobu. Povíme si, jak byly tyto dvě postavy vytvářeny, jak se učily chodit a mluvit s ostatními, a co všechno bylo nutné, aby mohly být oživeny na plátně. Dále se podíváme na průmysl jako celek a prodiskutujeme směr, kterým se ubírá, problémy, se kterými se potýká a příležitosti, které na něj čekají. Abychom se však nenudili, možná přednášku obohatíme nějakými osobními zážitky a historkami.

Jak natočit film a odvyprávět příběh, když kameru v ruce třímají diváci? Díky rostoucímu výkonu smartphonů a neustálému vývoji hardwaru je v současné době virtualní realita již široce dostupnou technologií a filmaři opět experimentují se začleněním publika do přiběhů jejich filmů. Když váš smartphone není pouhou malou plochou obrazovkou, nýbrž oknem do virtuálního světa, nosíte s sebou v kapse kino s neomezenými možnostmi. Sady pro virtuální realitu dokážou člověka přenést do světa, kde již klasické konvence příběhů neplatí. Pro filmaře a vypravěče tento svět představuje řadu lákavých možností, ale i zajímavých problémů. Několik statečných již toto nové teritorium prozkoumalo a pár z nich přežilo, aby o tom mohlo vyprávět. Přednáška bude zahrnovat živé interaktivní ukázky novějších i starších přírůstků projektu Google Spotlight Stories (Windy Day, Buggy Night, Duet, Special Delivery, On Ice a případně další).

Cílem semináře je seznámit odbornou veřejnost s využitím animace v pořadech televizní stanice ČT: D od počátku jejího vysílání. Obsahově se zaměří na způsoby využití animace pro mladší i starší děti, různé druhy pojetí animace v jednotlivých pořadech a zhodnocení jejího dopadu.

Karel IV. nebyl jen pózující panovník, jak jej děti znají z učebnic, ale také člověk z masa a kostí s obdivuhodným osobním příběhem. Náš koncept, využívající klasickou kresbu, prvky tradiční animace, pomalé vyprávění, ale i herní akci, chce ve čtenářích probudit zájem spíše o Karla-člověka a atmosféru vrcholného středověku, jenž pro nás císař Karel IV. ztělesňuje.