online katalog

Původem chorvatský student Porin Rašpica z FAMO Písek poměřuje ve svém experimentálním filmu síly dvou tradičně do opozice kladených principů – lidského, technicistního a toho přírodního. K vylíčení boje o nadvládu volí barevný písek, schopný plynule vyjádřit srozumitelnou obrazovou symboliku.

Krátký film o životě po ztrátě milované osoby zpracovává citlivé téma prostřednictvím hraného i animovaného filmu. Skutečné příběhy doplněné o animované rekonstrukce bolestných situací nahlíží do myšlenek trojice mladých lidí, kteří jsou předčasně vystaveni problematice smrti. Vedle přemalovaných reálných záběrů využívá autorka i abstraktní animaci.

Film vznikl jako výtvarný komentář pornografie, jejích výrazových prostředků a vlivu na moderního člověka v rámci režisérovy studijní stáže ve Švédsku. Pomocí groteskní deformace a nadsázky zdůrazňuje falešnost pornografie coby moderního mýtu a na půdorysu typického scénáře odhaluje její absurditu.

Použití loutek se v této interpretaci událostí ze dne 23. února roku 1948 stává více než symbolickým. Hlavními postavami jsou Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, Rudolf Slánský a Edvard Beneš, jehož loutkové já se ocitá pod tlakem zbývajících tří postav. Film vznikl na pražské FAMU.

S tématem věčnosti se původem korejská studentka Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze vypořádává prostřednictvím experimentu a využívá působivých, někdy až démonicky strašidelných obrazů. Ve své tvorbě připouští inspiraci výtvarným směrem art brut a domorodými kulturami.

Animovaný film o menstruaci a situacích, které si muži mohou jen představovat. V hlavních rolích září pomůcky jako jsou hygienické vložky či tampóny, jejichž životní eskapády širokému publiku přibližují časté zážitky spojené s menstruačním cyklem.

Zaběhlý a zdánlivě fungující mechanismus nesnese žádné vybočení či chybu. V případě hrací skříňky může mít sebeslabší falešný tón nedozírné následky. Studentka Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ve svém filmu poukazuje na to, že existence takových tónů není zdaleka vždycky nežádoucí.

V době výročí mnoha zásadních událostí v historii České i Slovenské republiky vznikl na FAMU tento krátký anidok o významu čísla osm v životě jeho protagonistů. Mnoho jejich malých velkých událostí se zde dostává do krajně podvratného kontrastu s velkými dějinnými osmičkami.

Autor pojednává projekt jako bonbón s náplní, tvořenou navzájem se ovlivňujícími ingrediencemi. První z namíchaných přísad je postapokapitalismus, druhou je temporalita, třetí posthumanismus, čtvrtou antropocén a kapitalocén. Poslední přísadou je pojivo jménem internet, slina tekoucí přes všechny zmíněné ingredience, spojující je do nepříjemné pachutě.

Na začátku byla hnida. Příběh o parazitismu, který se týká každodenního života nás všech. Zkáza jednoho systému je ideální příležitost pro vznik dalšího. Komentář k dějinnému vývoji i současné politické situaci z dílny studentky Ostravské univerzity apeluje na občanskou zodpovědnost.

Fenomén elektromagnetického záření s vlnovou délkou kolem 0,1 až 15 kHz přirozeně se vyskytujícího v zemské atmosféře a muž, který takové zvuky nahrává́. Film s využitím již existujících nahrávek a s pomocí sádrokartonových desek ukazuje netradiční́ obor lidské́ činnosti a jeden fascinující přírodní jev.

Politická situace zve občana k reakci, Václavské náměstí se plní lidmi. Když jeden z účastníků demonstrace dostane hlad, je nejbližším řešením turecká restaurace na rohu. Odchází z ní s plným žaludkem, zapomene zde však svůj transparent. Prodavač tak musí jednat, aby mu jej včas vrátil.

Snímek na pomezí anidoku, hudebního videa a filmového eseje nás zavede do dunajské delty, dnes již proslulé svými přírodními krásami. Autorka se v něm však zabývá její proměnou z průmyslově využívané oblasti a na jejím příkladu tematizuje vývoj myšlení a společnosti v postkomunistické východní Evropě.