online katalog

Absolventský snímek, kterým Tomek Ducki zakončil studia na MOME, objel celý svět, získal mnoho cen a mimo jiné byl i nominován na prestižní cenu Cartoon d’Or. Ponurý, až depresivní film vypráví bez dialogu o sblížení dvou postav ve strojově přesném, mechanickém světě, kde jsou striktně daná pravidla, úzké cesty a životní dráha má jasně určený směr.

V tomto videoklipu, jenž figuruje na samém počátku Duckiho úspěšné videoklipové dráhy, zkombinoval autor reálné záběry s animací. Hudební interprety z uskupení Basement Jaxx tu doprovází kreslení medvědi na pulzujícím barevném pozadí.

Vedle videoklipů se Tomek Ducki realizuje také na poli festivalových vizuálů, s čímž souvisí i tvorba znělek. Pro mezinárodní festival Etiuda & Anima natočil hravou a rytmickou znělku, pro jejíž dvacetivteřinový příběh využil motiv písmen z názvu tohoto festivalu, který se každoročně koná v Krakově.

Zakázková tvorba Tomka Duckého hýří pestrými barvami, jeho autorské počiny ale bývají co do barevnosti úsporné. Tak je tomu i v případě jeho filmu Tichý dotek, který vznikl na britské National Film and Television School. Z autorových filmů se jedná co do provedení o nejrealističtější počin, zato zápletka s oživlými stromy v zimní krajině je nebývale mystická.

Ve videoklipu k písni Unicorn se Tomek Ducki odklonil od akvarelové estetiky a zvolil jasné barvy a ohraničené tvary. Autor nejprve střídá a následně prolíná abstraktní části s útržky narativů. Jednorožci uteče roh a nešťastné zvíře, rozpadlé navíc na tři části, se za ním vydává. Samotná honička je kostrou příběhové roviny klipu.

V tomto videoklipu pracuje autor především s výraznými barvami a kontrasty. Variuje motiv prvotního hříchu Adama a Evy, přičemž je zde důležitým prvkem ženská postava. Technologické řešení klipu, který mimo jiné před několika lety zvítězil ve své kategorii i na Anifilmu, připomíná akvarelové malby.

Ve znělce pro poznaňský festival Animator využil autor kontrastu rozpitých akvarelových barev a černobílých prvků. Znělka, v níž postupně graduje dynamika, se vyznačuje také kombinací více animačních technik a její motiv lehce připomíná autorovu prvotinu Čára života.

Další z videoklipů, pod nímž je Tomek Ducki podepsán a drží si v něm svůj výtvarný i animační rukopis, vznikl pro píseň Daydreamer hudební skupiny Bipolar Sunshine. Klip tematizuje a variuje vztah mezi mužem a ženou. Autor vsadil na originální kolážové zpracování plné barev, motivů a geometrických tvarů.

Výtvarně uhrančivý snímek s magickou atmosférou nás zavádí do zdánlivě klidného bezčasí ve starých lázních. Postarší ženy se zde noří do vody, pod jejíž hladinou se skrývá fantastický, ale také prapodivně nevyzpytatelný (až hororový) svět. Poklidná atmosféra tradičních lázní se záhy promění v přízračnou.

Tomek Ducki navazuje i v případě tohoto videoklipu na svůj nezaměnitelný, barvitý a dynamický styl. Zároveň ale citlivě míchá více výtvarných přístupů a animačních technik. V klipu k písni The Animals od Emily King suverénně kombinuje estetiku písku, ruční malby a pulzujících abstraktních tvarů, které dohromady s hudbou vytváří sugestivní podívanou.

Pro maďarský festival Anilogue, který se každoročně koná v Budapešti, vytvořil Tomek Ducki svižnou a nápaditou znělku. Figuruje v ní pes, který vleze do hrací kostky, čímž se naprosto nezáměrně dostane do neřešitelné situace.

Ve videoklipu k písni Man in the Moon sledujeme mladý pár, který se vydává na Měsíc. Touha milenců je tak silná, že je nic nezastaví, a to přesto, že jim jejich vysněný cíl stále uniká. Autor si vizuálně pohrál s vesmírnými tvary a objekty i s barevným laděním celého tohoto romantického klipu.

Zakázkový film pro varšavské muzeum zobrazuje legendu o vzniku města. Sledem fantastických obrazů vypráví příběh lásky rybáře Varse a mořské panny, kterou najdeme ve znaku města. Okrajově ale pracuje i s dobovými materiály, jako jsou historické mapy města, s motivem neúprosně plynoucího času.

Zatím nejnovější videoklip Tomka Duckiho navazuje co do vizuálního pojetí na jeho předešlou tvorbu. Opět sledujeme jasné postavy na rozpitém, částečně abstraktním pozadí. S citem pro barvu a s využitím rostlinné symboliky, jež podtrhuje nostalgický námět, natočil autor jedinečný klip o ženě, svázané rodinnými pouty.