Online katalog

Adaptace balady Karla Jaromíra Erbena vznikla v kolektivu Studia Jiřího Trnky. Režisér a výtvarník filmu Josef Kábrt ji uchopil v duchu předlohy a vytvořil tísnivou a vpravdě hororovou atmosféru. Prim zde hraje skličující Fišerova hudba a výtvarné pojetí ne nepodobné Toporově Divoké planetě. I proto je animace spíše minimalistická, což ale na působivosti filmu nic neubírá.

Moralita na téma zdravého životního stylu provedená navýsost dravou totální animací, která svou neupraveností kreslené linky odkazuje k Ševčíkovým amatérským začátkům. Obrazové proměny se často odvíjejí v nefigurálním duchu a jsou spojené iracionálními asociacemi. Zčásti barevné načrtnuté postavy se pohybují jakoby bez tíže na prázdném bílém pozadí.

Král se opájí svým bohatstvím a nepřipouští, aby se ho někdo jiný byť jen dotýkal. Tedy konkrétně příroda v podobě květin, ptáka či pavouka. Čaroděj pro něho připraví kouzelný lektvar, který mění vše ve zlato. Promění ale i toho, kdo se v něm namočí. Drsná pohádka, varující před chamtivostí i netečností k přírodě, představuje ukázku mistrné loutkové animace.

O zvukovou složku se Ivo Špalj postaral také ve snímku Hráči, v němž divák pozoruje dva tenisty, jejichž mač přerůstá v jadernou katastrofu. Vytvořit musel řadu specifických úderů, výbuchů a jiných zvuků, kterými je utkání proloženo. Ojedinělý je film mimo jiné i tím, že se jedná o tehdy zcela neobvyklou koprodukci s britským studiem Halas & Batchelor.

Dalším z dlouhého seznamu Špaljových spoluprací s mistry české animace je na Oscara nominovaný snímek Michaely Pavlátové. Celková stylizace nonverbálního filmu o podobách mezilidské komunikace mu umožnila rozvinout paletu realistických i nerealistických zvuků, ozvláštňujících vizuálně ztvárňované pokusy o řeč.

Jednoduchý moralistní příběh dává vyniknout bravurní stop-motion animaci (stáli za ní Vlasta Pospíšilová a Jan Klos) a stojí rovněž na bezvadném ozvučení. Snímek totiž sleduje kuželkářskou partii, v níž tvrdohlavost a domýšlivost hráče trestají samy kuželky. Díky zvukům filmu zřetelně vnímáme dřevěný materiál i sílu jednotlivých úderů.

Od konce 60. let se Václav Bedřich bavil vedle večerníčků také volnou sérií pro dospělé. Nepříliš známé příběhy milenecké dvojice, na kterou se svými kumpány pokaždé marně chystá léčku zlotřilý doktor Goad, paroduje komiksové seriály z třicátých let minulého století. Funkčně přitom využívá topornosti ploškové animace a naivistického výtvarna.

Výzvou pro Iva Špalje byl kontaktní zvuk k dokumentárnímu filmu zaznamenávajícímu proces vzniku tzv. akustických kreseb význačného výtvarného umělce Milana Grygara. Ten při své tvorbě využíval vedle nejrůznějších předmětů i mechanické hračky. Při práci s kresbou pro něj zvuk představoval vykročení z plochy do prostoru.