Rozhovor: Aurel Klimt

Aurel Klimt: Chtěl jsem Fimfáru zajistit plnohodnotnou budoucnost

Dnes mají návštěvníci festivalu příležitost vidět na plátně zrestaurované a digitalizované Fimfárum Jana Wericha. Anifilm ho uvádí v rámci sekce Oprášená klasika. Jak probíhal náročný proces digitalizace nám prozradil spolurežisér filmu Aurel Klimt.

Z jakého důvodu došlo k digitalizaci a restaurování filmu Fimfárum Jana Wericha?

Digitalizace vzešla z toho, že jeden z původních koproducentů, a to Česká televize, projevil zájem zařadit tento film opět do svého vysílání a tudíž od zbylých koproducentů si na to koupit obnovenou licenci.

Jak jste si digitalizované Fimfárum představoval?

Jelikož se cítím hlavně autorem a až potom producentem a je tudíž pro mne primární hlavně kvalita v jaké se moje filmy prezentují, bylo pro mne důležitější než okamžitý zisk z takovéto licence, v jaké podobě se film bude vysílat . A také jsem v tom cítil možnost ho opět dostat do kin na velké plátno.

A tak jsem nechtěl nechat ČT přepsat film jen do kvality pro jejich současné potřeby vysílání, ale chtěl jsem filmu zajistit plnohodnotnou budoucnost a další generaci spokojených diváků. Nabídl jsem tedy ČT vysílací licenci výměnou za to, že zajistí plnohodnotný digitální přepis do 4K a zrestaurování filmové kopie.

Čím jste začali?

Nejdříve se přepsal původní intermediát negativ celovečerního filmu "Fimfárum Jana Wericha", který byl jeho originálním obrazovým masterem. Fimfárum je povídkový film a jeho jednotlivé části – pohádky – vznikaly v průběhu let samostatně a nezávisle na celovečerním filmu.

Proč jste nepřepisovali původní negativy jednotlivých pohádek?

Přepisem originálních negativů jednotlivých pohádek by se dosáhlo ještě vyšší obrazové kvality, ale u filmů "Lakomá Barka", "Až opadá listí z dubu" a  "Splněný sen" pro nás již nebyly dostupné. A v případě "Až opadá listí z dubu" byl navíc původní film pro celovečerní verzi přestříhán a zkrácen.

Titulní pohádky "Fimfárum" a "Franta Nebojsa" byly stejně jako obrazový master celovečerního filmu od dob svého vzniku archivovány v ČT a tedy dobře dostupné. Doskenovaly se tudíž i originální negativy těchto částí a přepis z nich pak vestřihl do celku.

Kdo všechno měl na starosti barevné korekce?

Na barevné korekce jsem celou dobu dohlížel já a v nejdůležitějších fázích i kameraman Zdeněk Pospíšil. Vlastu Pospíšilovou a Vladimíra Malíka jsme ke korekcím vzhledem k vysokému věku a následně ještě korona-karanténě ani nelákali, nicméně jsme některé věci konzultovali s kameramanem Vladimírem Malíkem alespoň na dálku.

Co bylo v celém procesu nejnáročnější?

Nejvíce času a energie zabralo asi tradičně odtranění všech nečistot a zrestaurování různých poškození filmového materiálu. Vzhledem k tomu, že jsme při naší práci na digitalizaci filmu mysleli hlavně na současné a budoucí diváky a ne na filmové historiky, kteří by chtěli za všech okolností udržet film včetně všech technických chyb při vytváření díla vzniklých, jsme si dovolili rušivé technické chyby odstraňovat.

Jaké třeba?

Drtivá většina animačních vlasců, chlupů v okeničkách kamer, světelných rozdílů vzniklých v přůběhu záběru, nechtěných reflexů, zapomenutých předmětů ve scéně a podobně byla odstraněna. V době vzniku filmu se totiž ještě věřilo, že zapomenuté kleště animátora ležící na scéně na dvou oknech filmu nikdo neuvidí. V současné době však diváci dokáží již zaznamenat chybu i na jediném okně. Takže ano, provedli jsme i drobný (možná pro někoho svatokrádežný) remastering, ale rozhodně kvůli tomu nepřepisujeme copyright a nechceme za to žádné přidavné autorské honoráře.

Jak jste řešili zvuk?

Master finálního zvukového mixu byl rozarchivován ve studiu Virtuál, kde vznikl a byl celou dobu uložen a teď byl v originální kvalitě použit pro novou digitální podobu filmu. Musím přiznat, že už při vzniku Fimfára jsme řešili problém, že starší části (Lakomá Barka a Až opadá listí z dubu) byly v monu, ale ty novější jsme již míchali v Dolby Digital, takže se i ty starší tenkrát prohnaly dolby maticí a upravily tak, aby zněly co nejpodobněji (i když jejich zdrojový mix byl mono) a celý film mohl v kinech potom hrát v Dolby Digital. 

V současné zrestaurované digitální podobě FJW je tedy 5.1. zvuk v separátních stopách z originálního nezadolbovaného mixu.

Jaký máte z digitalizovaného Fimfára pocit?

Výsledný tvar je z mého pohledu v maximální možné kvalitě, kterou nám současné technické a realizační možnosti umožnily z původního materiálu vymáčknout. A já vám přeji příjemný zážitek z našeho filmu po osmnácti letech opět vstupujícího na plátna kin.