Online katalog

(plísně – zuby – sýry)

Půlnoční pásmo krátkých filmů má v programu Anifilmu již své tradiční místo. Každý rok se totiž objeví řada filmů, jejichž autoři s rozkoší a mnoha způsoby pokoušejí, co všechno animovaný film jako takový i jeho publikum snesou. Nejinak je tomu i letos, kdy jsme pro vás vybrali devět takových kousků.

K půlnoční projekci patří nejen klasické horory (Arachnarche) či psychologické horory (V očekávání), ale i „nechuťárny“ (Podloží, Pohádka o zeleném sýru, Touché) vyhledávané otrlými diváky, drsné „srandičky“ (Díky za zuby!) a v neposlední řadě i nezařaditelné „ujeťárny“, letos zastoupené parodickou a absurdní reklamou na džus Naked (Ovoce). Vícero z výše zmíněných poloh pak na ploše dvaceti minut ambiciózně rozehrává autor znepokojujícího snímku Noční autobus. Několik pasažérů zde nasedá na poslední autobusový spoj dne, na jehož palubě záhy vypukne boj o holé přežití.

Arachnarche
Režie: Emma Jordan, Velká Británie, 2020, 4 min 

Pohádka o zeleném sýru 
Režie: Noah Erni, Švýcarsko, 2020, 5 min 

V očekávání
Režie: Carolina Sandvik, Švédsko, 2020, 14 min

Touché 
Režie: Sofja Gorelova, Estonsko, 2020, 4 min

Ovoce
Režie: Ivan Li, Kanada, 2020, 4 min

Podloží
Režie: Erica Maradona, Otto Guerra, Brazílie, 2020, 8 min

Díky za zuby!
Režie: George ve Ganaeaard, Horia Cucută, Rumunsko, 2020, 3 min 

Náhradník
Režie: Stas Santimov, Ukrajina, 2020, 6 min 

Noční autobus / 夜車
Režie: Joe Hsieh, Tchaj-wan, 2020, 20 min 

Ekologie a ochrana životního prostředí může v animaci nabývat rozličných podob. Zvlášť zajímavá jsou tato témata v neotřelých „půlnočních“ filmech, kde žádný extrém nezná hranic a environmentální příběhy jsou kolikrát obrácené naruby, prošpikované prvky ironie, parodie a absurdity. Oblíbený model je například otáčení rolí oběti a agresora. Co kdyby příroda cíleně zabíjela lidi jako ve filmu Konec cesty? Nebo kdyby si zvířata upekla člověka na opulentní hostině jako ve snímku L'ère bête, který je zároveň ukázkou nevšedního pojetí 3D animace? A jak by to vypadalo, kdyby ženy produkovaly průmyslově mléko jako krávy (MILK)? Také se dozvíte, jak by mohli při pokračování soudobého způsobu života lidé v budoucnu vypadat, co se děje v kurníku, když se za člověkem zaklapnou dvířka (Kohoutí opera), a jak vypadá současná situace z pohledu jedné kozy (Capra na divoko). „Kuřecí“ filmy ještě doplňuje hororový počin Kuře mrtvých a výtvarně svérázný Eatself, zatímco žánr parodie výborně reprezentuje film Tenký led.

Ujeté, neuchopitelné, dokonale nechutné, lehce i těžce zvrácené příběhy nejsou jen doménou krátkých filmů. Snahu pokoušet, co publikum vydrží, mají zvlášť v posledních letech i autoři celovečerních filmů. Korejský snímek Beauty Water označili jeho tvůrci jako „nejgrotesknější horor všech dob“. Uvedený byl mimo jiné na festivalu v Annecy a navzdory svému neučesanému pojetí zpracovává závažné téma.

Že může cesta za krásným zevnějškem vést přímo do pekla, pozná na vlastní kůži obtloustlá a nehezká hrdinka Je-dži, která si na internetu vyhlídne prostředek „Beauty Water“. Ten propaguje žena, která slibuje a na videu přímo ukáže, že po použití Beauty Water získá člověk překrásnou tvář.  Je-dži je odhodlaná udělat pro svůj zevnějšek cokoliv, ale záhy, když se na scéně objevuje sériový vrah, zjistí, že čím více touží po kráse, tím více je její život v nebezpečí.

Výrazně současný, vizuálně živoucí snímek jde po tématu plastické chirurgie, aby ve zvoleném extrému ukázal, jak zvrácená touha po kráse může být. Snímek záhy zahltí divákovy smysly neklidným, roztěkaným obrazem, množstvím znepokojivých podnětů i tísnivých zvuků, které doprovázejí atypicky hororový, alarmující příběh.