Online katalog

Kvůli intenzivnímu hospodářskému pěstování bavlny se Země stala jednou velkou vyschlou pouští, na níž rostou pouze podivné solné stromy. Tento fenomén je odrazem mnohem větší ekologické katastrofy, kterou je vysychání Aralského jezera. Viníkem je vždy člověk.

Někde ve vesmíru se nachází Planeta Z. Stane se zázrak. Ze země začne vyvěrat voda a zrodí se nový život: rostliny. Pouštní planeta se stává planetou zelenou. Různé organismy žijí pospolu: tekutina a lepkavé houby. Ale kousek po kousku zaplavují zelenou souš a ničí idylický život.

Pět svědectví surreální apokalyptické události. Autorčin dokumentární film nás zavádí do města Išinomaki severně od Tokia, které bylo v březnu 2011 z poloviny zničeno vlnou tsunami. Necelý rok nato zde autorka strávila několik dní a zachytila osudy tamních obyvatel.

V Planetě ∑ sledujeme obří živočichy uvězněné v ledu. Podmořské exploze ale způsobí globální oteplování a živočichové se začnou probouzet. Jedná se o třetí díl režisérčiny (aktuálně) tetralogie, který si odnesl cenu z festivalu Berlinale.

Sérii krátkých videí, ve kterých si režisérka Momoko Seto s pomocí mořských plodů pohrává se stereotypy z pornofilmů, otevírá chobotničí románek s červenou rybkou. S podtitulem Středeční odpoledne v hotelu.

Intenzitu prožívání sexuálního aktu dvou ústřic silně podtrhuje zvuková složka. Stop-motion porno ze čtveřice krátkých autorčiných příspěvků na podobné téma. S podtitulem Pondělní noc ve vaně.

Někdy název prozradí hodně. Je to i případ tohoto krátkého vhledu do utajeného života krevet. Je jich devět a sobotní noc rozhodně netráví sledováním televize.

Také v posledním podmořském „porno filmu“ Momoko Seto je ústřední hrdinkou kreveta. S mladým mužem prožije velice krátký, za to intenzivní moment plný vášně. Surreální tečku za programem dělá podtitul videa Úterní ráno ve tvé posteli.

Jako součást programu porotkyně uvádíme také zatím její poslední Planetu, kterou ovšem neuvidíte v kinosále, ale v rámci festivalového VR kina na zámku. Pomocí 360° technologie nás zde autorka zavadí na možnou postapokalyptickou verzi zdevastované planety Země. Z obřích hmyzích těl vyrůstají jen houby a plísně.