Online katalog

Nevšední zážitek přináší videoklip všestranného umělce Bena Clementa pro skupinu Camp Saint Helene. Jejich nostalgický sound ve stylu šedesátkového psychedelického rocku ladí s Clementovou animační technikou: bezkamerovou přímou animací, běžně používanou v experimentálních filmech.

Melancholický, do modra laděný videoklip se vyznačuje fluidní kresbou a velkým množstvím metamorfóz. Autorka se po semestrální stáži strávené v Tchaj-peji rozhodla dát se cestou poctivé pookénkové (frame by frame) animace. V klipu pro Elenu Steri zachycuje touto metodou křehkost duše, roztěkanost myšlenek i sílu emocí.

Snový počítačový svět obydlený zvířaty, která stejně jako my ráda chodí na večírky a do muzeí.

Svérázný videoklip k instrumentální skladbě skupiny World Brain přináší výjevy ze světa, v němž nefungují zákonitosti, na něž jsme zvyklí. Autor stvořil prostředí i postavy nezvykle pojatou 3D animací.

„Spalující láska kohouta Billa a psa Floyda je jako každá jiná. To, že s tím banda trpaslíků v dodávce má problém, mě velice mrzí,“ uvedl ke svému neotřelému, westernově laděnému klipu (jenž je jakousi variací na film Easy Rider) režisér Jan Piskač, který je zároveň členem hudební skupiny The Ribs.

Oceňovaný režisér videoklipů, který sbíral zkušenosti i na dalších komerčních zakázkách, rád experimentuje a kombinuje techniky. Nejinak je tomu i v jeho zasněném, lehce posmutnělému klipu k písni IDK You Yet, v němž přemýšlí nad tím, jak obtížné jsou vztahy v době počítačů a sociálních sítí.

Argentinský videoklip nás v doprovodu známé melodie vtahuje do víru světa, jehož animace je založena na kouzlu zoopraxinoskopu. V kombinaci s dalšími animačními postupy vzniklo nezvyklé dílo využívající nejen fascinaci prapůvodními animačními přístroji, ale i ručně kreslenou či stop-motion animací.

Autorka pocházející z Číny se v tomto poeticky laděném klipu rozhodla zobrazit zázrak koloběhu vody, která cirkuluje krajinou podobně, jako krev obíhá v lidském těle. Videoklip z fantazijního světa sice šetří barvami, ale rozhodně ne imaginací.

Malé postavičky trhají, sčesávají, tkají, rybaří a sbírají suroviny ze svého přirozeného prostředí, aby jako skupina přežili na magické planetě, kde neexistují hranice. Dynamicky pulzující surrealistická krajina přechází v tomto originálním videoklipu v další, neméně pozoruhodné obrazy, které divák brzy nestíhá sledovat. 

Režisérka na festivalech oblíbeného krátkometrážního titulu Vejce se nedávno rozhodla vtisknout svůj vyhraněný, černobílý styl videoklipu. Zůstala přitom věrná i tématu svého úspěšného filmu – zaměřila se opět na emoce spojené s vnímáním vlastního (ženského) těla, tentokrát ale v imaginativním vesmíru.

Smyslný příběh o lásce, vášni, ujištění a slibech, kreslených, psaných i zpívaných, je vytvořený klasickou kreslenou animací na neuvěřitelných 2889 obálek. Klip hýří metamorfózami, autorka využívá také náročnou totální animaci, pomocí které přechází z prostředí do prostředí či z konkrétna do abstraktna.

Ve svérázném videoklipu známé autorky sledujeme dívku procházející mystickým světem plným podivných stvoření. Režisérka se vyznačuje především nezaměnitelným výtvarným stylem, jenž má v kombinaci se smyslem pro absurdní situace podíl na úspěchu jejích krátkých filmů. Režisérka videoklip ručně kreslila i kolorovala.

Klip vznikl pro nové album Françoise Poitoua nazvané Le Sec et la Lune. Zachycuje bezútěšnost obřích sídlišť, pocity osamění, odcizení a anonymity v přelidněných velkoměstech i touhu po návratu k přírodě, harmonii a prostotě. A to za použití černobílé kresby, která podtrhuje zádumčivou atmosféru.

Když mluví peníze, kdo je poslouchá? V tomto žalozpěvu nám realitu odhaluje proud potrhaných a pomačkaných animovaných objektů a koláž nastříhaných bankovek, doprovázené umíráčkem znějícím pro svět, jak jej známe. Autoři klip animovali okénko po okénku a použili techniky stop-motion a koláže tisícovek listů černého papíru.

Lehce znepokojivý videoklip autora, jenž má slabost pro nenarativní a experimentální projekty. Klip je náhledem do tmavého prostoru, v němž se mnohé věci každodenní potřeby, stejně jako umělecká díla, propadají do jakési temnoty. A zdá se, že není cesty zpět.

Videoklip zkušeného polského tvůrce, autora mnoha animací, je založen na mýtu o dívce, která hrála ve známém pornofilmu. K tématu neutěšeného příběhu skvěle sedí autorův styl jednoduché, neučesané kresby i ruční animace na recyklované papíry.