Online katalog

Projděte, prolezte a proleťte skrz naskrz poklidnou horskou krajinou parku Hawk Peak. Využijte značené trasy, anebo při cestě na vrchol prozkoumejte oblasti, kde nepotkáte skoro ani živáčka. Poznávejte další turisty, objevujte skryté poklady a užívejte si světa kolem sebe.

Baba Is You je puzzle hra, v níž se řídíte pravidly tvořenými bloky, se kterými se ve hře potkáváte. Jejich manipulací měníte mechanismus hry a funkce věcí, které v jednotlivých úrovních nacházíte, čímž spouštíte překvapivé interakce.

Disco Elysium je průlomové RPG odehrávající se v otevřeném světě. Jste detektiv, máte k dispozici jedinečný systém skillů a musíte si proklestit cestu celým městem. Vyslýcháte jedinečné postavy, řešíte vraždy, ale také se můžete rozhodnout brát úplatky. Staňte se hrdinou, anebo naprostým lidským odpadem.

Jste potulný malíř, který prozkoumává ostrov Eastshade. Pokuste se zachytit svět na plátno napnuté na stojanu. Pohovořte s obyvateli ostrova o jejich životě. Najděte si přátele a pomáhejte těm, kteří to potřebují. Objevujte záhady a odhalte tajemství ostrova.

Feudal Alloy je akční RPG plošinovka v hlavní roli s rybkou ovládaným robotem odehrávající se v době podobné středověku. Hrajete za úplně obyčejného vesnického robota v daleké budoucnosti. Prozkoumáváte svět, kde si ryby postavily robotická těla z pozůstatku lidské civilizace a zrovna zažívají období středověku.

Aliya Elasra je archeoložka, která se se svým parťákem, robotem Sixem snaží v oblasti vesmíru zvané Nebula odhalit tajemství dávno zapomenuté minulosti. Když se začne pohřešovat odborník na robotiku, vydá se Aliya po stopě objevů, které ji dovedou až na hranice jejího světa.

V Kids můžete jít s davem, anebo proti němu, dokud nezůstanete úplně sami. Kids je krátká interaktivní animace od animátora Michaela Freie a programátora Maria von Rickenbacha. Po oceňovaném projektu Plug & Play se jedná o jejich druhou spolupráci.

Manifold Garden je hra, která přichází s novým pojetím fyziky a prostoru v krásném escherovském prostředí, kde neplatí zákony fyziky, jak je známe. Geometrické tvary se opakují donekonečna v každém směru, a když spadnete, vrátíte se znovu na začátek. Osvojte si pravidla tohoto světa a naplňte ho životem.

Země byla rozdělena zdí. Jediná cesta za rodinou na druhé straně vede přes zvrácenou reality show pořádanou vládnoucím režimem. K vítězství je třeba přesnost, rychlost a ochota obětovat ostatní soutěžící. Navzdory vážnému orwellovskému tématu je hra plná sarkastického humoru mířícího na všechny strany.

Pilgrims je hravá dobrodružná hra od tvůrců Machinaria a Samorostu. Vydejte se na toulky po pohádkovém světě, poznejte nové přátele a sami rozhodněte o tom, jak to s nimi a s celým tímhle malým královstvím dopadne.

Sayonara Wild Hearts je snová arkáda, kde se závodí na motorkách, jezdí na skateboardech, soutěží v tanci, bojuje s lasery a meči a kde se lámou srdce ve 320 km/h. Nahánějte rekordy za zvuku unikátního soundtracku a hledejte harmonii vesmíru, která se skrývá v srdci nepřítele jménem Little Death.

Malá vesnička se probouzí do krásného rána a vy jste nesnesitelná husa. V této škodolibé puzzle stealth hře vyvinuté studiem House House a vydané společností Panic ovládá hráč husu, která terorizuje obyvatele jedné anglické vísky.

Mayor se ocitá sám v temném světě, kde neexistují žádné vzpomínky. Smutek mu nedovolí si uvědomit, že jeho přátelé jsou stále blízko něj. Nečekané setkání mu však připomene, jak je krásné vzít kamaráda jednoduše za ruku a společně se vydat za dobrodružstvím.

Golfová hra pro lidi, co nenávidí golf. Parodie na golf bez zákonů fyziky, kde se na každém hřišti hraje tak, jak jste ještě nehráli. Někdy je to geniální, někdy komické a jindy tak absurdní, že si budete říkat: sakra, WHAT THE GOLF?

Wilmot’s Warehouse je puzzle hra, ve které máte na starosti hladký chod skladu. Hrajete jako Wilmot, pilný skladník, který přesouvá, třídí a skládá různé produkty. Všechno musí být v naprostém pořádku a další objednávky se jen hrnou!

Krátký film vypráví příběh Jacoba Halla a Avy Olsen, dvou prvňáků ze základní školy v Townville v Jižní Karolíně, kde čtrnáctiletý chlapec o přestávce postřílel několik dětí hrajících si na školním hřišti. Jacob při střelbě zahynul a film sleduje Avu, jak se vyrovnává s následky této události.

Jiný sen je hybridní anidoc a VR hra, která zachycuje skutečný, strhující příběh lásky dvou egyptských lesbiček. Po egyptské revoluci, kdy se proti LGBTQ komunitě zvedla vlna odporu, se rozhodly utéct z Káhiry a hledat azyl a přijetí v Nizozemí. Doprovodná instalace umožní divákovi zamyslet se nad tím, co viděl, slyšel a cítil při sledování virtuální reality.

Film BattleScar zachycuje jeden rok v životě Lupe, Američanky původem z Portorika, která žije v New Yorku konce 70. let. Film čerpá z deníku, který si psala, a provází nás jejím životem v roce 1978, kdy potkává Debbie, která jí ukáže punkovou scénu ve čtvrti Bowery a zasvětí ji do tajemství různých světů, které na konci 70. letech koexistovaly na Lower East Side.

Pracovník ostrahy v bance S náhodou zaslechne, že se v trezoru nachází tajemná černá taška. Rozhodne se situace využít a tašku ukrást. VR film, který využívá abstraktní metaforu a originální ruční kresbu, vypráví příběh člověka, který sklízí, co zasel. Příběh má ovšem otevřený konec a každý si sám může domyslet, co v černé tašce nakonec bylo.

Bez těla je surreální VR zážitek, který vychází z režisérových vzpomínek na dětství strávené na Tchaj-wanu v 70. letech, kdy zde platil výjimečný stav. Lidské bytosti byly zjednodušeny a redukovány na několik málo rysů, které vládnoucí třída sledovala a měřila. Divák prochází zážitkem pohledem starého muže, který byl jako politický vězeň podroben tajnému vládnímu experimentu.

Na internetu probíhá kulturní válka. Subkultury na imageboardech, jako je 4chan nebo 8chan, publikují pod pseudonymem ANONYMOUS obsah bez lidských bytostí. Candy World je VR instalace, která konfrontuje návštěvníka s tímto politickým fenoménem v umělém prostředí.

Achik’, duch mladé mayské imigrantky, provází diváky jejími sny a vzpomínkami na náročnou cestu z guatemalské džungle přes střední Mexiko až do pouště v Arizoně. Jednotlivé kapitoly dokumentují cestu migrantů v průběhu roku 2018.

V republice Kuzan vydá ministr obrany, který se má zúčastnit schůzky Rady pro koordinaci zbraní nové generace, rozkaz k předběžné kontrole místa. Sekce 9 specializující se na veřejnou bezpečnost, které velí major Motoko Kusanagi, musí oblast zabezpečit a vypořádat se s možnou teroristickou hrozbou.

Woodland, rok 1983, chladná noc. Zombie jsou postaveni mimo zákon. Nemrtví už tu jsou skoro deset let, ale mírové soužití s „normálními“ lidmi se pořád nedaří. Před nebezpečnými lovci zombie se schovávají v lese. Ale Gloomy není jako ostatní zombie. Vidí a chápe věci, které my nevidíme a nechápeme. Příroda ví, že je výjimečný.

Sci-fi adaptace inspirovaná Srdcem temnoty Josepha Conrada se odehrává na trpasličí planetě Ceres, kde se ze své stanice ztratil astrobiolog kapitán Kurtz. Vaším úkolem je Kurtze najít. Pronikáte stále hlouběji do jeskynního systému planety Ceres a postupně se od palubní umělé inteligence Teeva dozvídáte celý příběh Kurtzova zmizení.

Imerzivní VR komedie o velkých monstrech a malých naschválech. Grigon možná není největší frajer mezi kaidžu, ale rozhodně je to největší neurotik. Když na svém písečku najde Mega-Hydru, legendárního kaidžu, strhne se bitva pasivně agresivních rozměrů.

VR film natočený technikou stop-motion vypráví příběh o tom, jaké to je přestěhovat se do cizí země. Váš taxikář je vaším průvodcem po novém prostředí a zároveň vám vypráví střípky ze svého života. Pasažér zpřítomňuje a zkoumá geografickou a vizuální vykořeněnost příjezdu na nové místo a počátky cesty vedoucí k novému domovu v cizí zemi.

Co se nachází za filmovým plátnem? Co by se stalo, kdyby se síly neomezené imaginace prodraly plátnem do reálného světa? Co by se stalo, kdyby se sál rozplynul a spolu s ním i zákony, kterými se řídí film? tx-reverse znázorňuje tento střet reality s filmem zcela novým způsobem a vtahuje diváka do víru, v němž známý řád prostoru a času přestává platit.

Věci nejsou tím, čím se zdají být, když se představy osmileté Lucy stanou skutečností. Film Vlci ve zdech inspirovaný knihou Neila Gaimana a Davea McKeana vás přenese do magické virtuální reality, kde jen vy sami můžete Lucy pomoct zjistit, co se skutečně ukrývá ve zdech jejího domu.

Lotyšský režisér Edmunds Jansons, známý svými krátkými, více či méně absurdními snímky Pěvecký sbor na turné (2012) a Tulení ostrov (2014), se ve svém celovečerním debutu vydal na pole dětského, či spíše rodinného filmu. Hlavní postavou je chlapec Jacob, který žije se svým věčně zaneprázdněným otcem v lotyšské metropoli. Otec je architekt a také Jacob sní o tom, že jednou bude projektovat celá města, která si už teď bez ustání kreslí pastelkami. Ze snění ho vytrhne nečekaný letní pobyt u pirátského strýce a zprvu nesympatické sestřenice Mimmi na svérázném předměstí Rigy zvaném Maskačka. Ačkoliv sem chlapec přichází s odporem, kolorit místa i jeho poněkud praštění příbuzní přeci jen vzbudí jeho zvědavost. Nakonec tu Jacob zažije s Mimmi nečekané dobrodružství, v němž krom jednoho chamtivého byznysmena sehraje klíčovou roli smečka místních psů. Snímek nese Jansonsův originální výtvarný rukopis a smysl pro absurdní situace, ale vše je podané tak, aby to bylo čitelné pro dětského diváka. Jansons zde zúročil zkušenosti z krátkých filmů pro děti i ze své práce ilustrátora dětských knih. Film byl oceněn na Mezinárodním festivalu filmů pro děti a mládež v Teheránu a získal také Cenu kritiků na varšavském fóru Kids Kino.

Transdimenzionální výlet kamionem za hranice jediné reality nachystalo řidiči náklaďáku duo švýcarských režisérek. Teplé barevné tóny rozlehlé pouště se v tomto snímku střídají s prázdným, černobílým prostorem mezi jednotlivými verzemi řidičova života (a smrti).

Starat se o zábavu hotelových hostů nikdy nebyl Sophiin sen. Ani publikum není na zpívajícího kraba příliš zvědavé. Přesto Sophie útrpně snáší své ponižující zaměstnání. Jednoho dne se však v jejím životě objeví nečekaný parťák, který sehraje důležitější úlohu než pouhý druhý hlas v trapném představení.

Běloskvoucí domky září do dáli, mořská hladina se třpytí a na řeckých ostrovech je vedro k padnutí. Jakmile na místní pláž dorazí první návštěvníci, stáváme se svědky rutinních úkonů, které spolu se všudypřítomným vedrem dohánějí lidi na pokraj šílenství. Jedinou záchranou je vzdouvající se moře.

Na novozélandském ostrově Mana se před lety zabydlel samec tereje Nigel. Jeho dojemný příběh sledovala odborná i laická veřejnost – Nigel se zde totiž usadil s betonovou družkou, jednou z několika, které zde byly umístěny ve snaze přivést ptáky na ostrov. Film s kultivovanou výtvarnou stránkou sleduje jeho osud.

Někdo z nich si připadá menší než ostatní, další zase méně šťastný. Někdo se utápí v hněvu, zatímco jiný se snaží spravit milostný vztah. A někdo sedí na střeše domu, kde se všechny tyto osudy odehrávají, vystavený útokům okolí. Všichni ale sdílejí potřebu nápravy a klidu, který nemusí přijít.

Se studentkou francouzské La Poudrière se vypravíme na tržiště. Den mladého prodejce banánů Redy se nevyvíjí dobře. Jeho šéf nemá zrovna nejlepší náladu a prokličkovat se dvěma šálky kávy mezi hrnoucími se zákazníky (když jste převlečeni za banán) je stejně nesnadné jako uspokojit jejich potřeby.

Portugalská režisérka studující v Německu ve svém absolventském anidoku přibližuje okolnosti zásadního rozhodnutí v životě mladé Anny. Téma potratu zpracovává minimalistickým černobílým stylem, čímž dosahuje přesvědčivé naléhavosti situace, v níž se ocitá mnoho žen.

Na příkladech neurotických zvířat sleduje režisérka pocity úzkosti a strachu, které nejednoho člověka provázejí při seznamování s novými lidmi. V humorných, metaforických výjevech nechybí intelektuální ježík či exhibicionistický rejnok, posilující lenochod ani chameleon před zrcadlem.

Film se kriticky zabývá dětskou institucionální péčí v České republice a jejím dědictvím z předrevolučních dob. Autentické výpovědi protagonistů citlivě doplňuje barevně střídmé výtvarné řešení. Režisérka původem ze Slovenska snímek natočila na pražské FAMU.

Příběh malého chlapce, jehož největším přítelem je dlouhou dobu obyčejný magnet. Ten na sebe totiž přichytává nejrůznější drobné poklady. Těžko se ale může měřit se skutečným lidským kamarádem... Citlivý čínský snímek o silném přátelství a tragické události, která znamenala konec dětství.

Absolvent Univerzity Tomáše Bati a autor oceňovaného krátkého filmu Případ (2011) se v posledních letech stává vyhledávaným režisérem hudebních videí. Ve svém novém klipu pro české elektronické duo Noisy Pots nás bere na hypnotický vesmírný výlet skrze čas a prostor. Dominují mu kulaté či kruhové motivy a hra s odstíny černé a bílé.

V klipu ožívají postindustriální krajiny okolí Pardubic, neturistické, zdánlivě krotké, ale přitom tajuplné zóny, stalkerovsky nevyzpytatelné a záludné. V místech, kterými vlaky obvykle jen projíždějí, přitom stojí za to vystoupit a zamířit do lesů. Originální a atmosférická jízda černobílou krajinou.

Experimentální videoklip hravě používá plastelínu k zachycení nesouladu mezi tím, jak se cítíme uvnitř, a tím, jak se prezentujeme před světem a na sociálních sítích. Autorská dvojice Eliška Oz a Lee Oz se již delší dobu na tento typ animace specializuje a dosahuje s ní neobvykle fluidních výsledků.

Absolventský počin Marie Nováčkové vznikl na Západočeské univerzitě pod vedením Jiřího Barty. Černobílý klip je plný podivných stvoření pochodujících ponurým, tajuplným světem. Vizuální stránka výborně rezonuje s postrockovým stylem s prvky elektroniky, který je pro tuto originální českou kapelu typický.

Silně kritický, rozzlobený a úderný projev tuzemské rapové dvojice P/\ST vizuálně doprovází neméně zneklidňující video z dílny ženského režisérského dua. Přirozeně sází na černou a bílou a střídavě využívají jednoduché, ale silné motivy. Personifikovaná tíseň mění svoji podobu – vyrůstá, přelévá se, plazí se po zdech, vychází z lesa a potoků a nepolapitelně uniká.

Hudební klip, v němž sledujeme bezútěšnou pouť ztraceného kosmonauta, si hraje s možnostmi kompozice v netradičním vertikálním formátu a koketuje s estetikou totální animace. S tím souvisí i silně omezená paleta zvolených barev.

Falešné zprávy nejsou nic nového, veřejné mínění bylo manipulováno od nepaměti. S nástupem internetu získaly ale tyto manipulace nový rozměr. Vysvětli.cz se videem snaží dnešní příjemce přimět k větší obezřetnosti při práci s informacemi.

Autorka videoklipu je studentkou Ateliéru filmové a televizní grafiky na UMPRUM a k jeho vytvoření používala laso a plechovku – nástroje ve známém softwaru Malování. Ke vzniku klipu dodává: „Namaluju krajinu tak, abych se v ní sama chtěla ztratit a aby v ní zůstalo nějaké tajemství.“

Bytosti z nového světa se scházejí v Plzni, aby si užily mezinárodní soutěž audiovizuální tvorby dětí, mládeže a studentů. Loňská znělka festivalu Animánie se v duchu tématu „Nový svět“ vydává na zvláštní barevnou planetu, zabydlenou roztodivnými tvory.

Dva lidé si uvědomují, že se od sebe nevyhnutelně vzdalují jako ujíždějící vlak. Nechávají tak minulost za sebou a nesoustředí se na budoucnost. Rozhodnou se být unášeni přítomností. Barevný a dynamický klip přirozeně rozehrává hlavní motiv skladby, přičemž nezvykle pracuje s perspektivou.

Reklamní spot pro projekt Knihozem, jehož cílem je pomoci rodičům orientovat se v široké nabídce dětských knih a rozvíjet u dětí zájem o čtení. Nabízí rodičům, prarodičům, učitelům i knihovnám prostor, kde najdou doporučení na dětské knihy různého zaměření pro různé typy dětí. 

Videoklip pro elektronické duo Himalayan Dalai Lama je založen na experimentu zpracování a vyvolání sedmi barevných negativů formátu 35 mm, které byly vystaveny vlivu různých příměsí, jako jsou soda, sůl, ocet, červené víno, energetický nápoj, rum a kola či citron.

Krátký animovaný spot, který humorným způsobem upozorňuje na běžné každodenní činnosti negativně ovlivňující přírodu a naši planetu. Přestože jde o film na zakázku pro českého výrobce kosmetiky Manufaktura, reklamní sdělení je tu relativně potlačeno. Spot se navíc vyznačuje kultivovanou výtvarnou stránkou.

Vánoční reklamní spot pro českého výrobce müsli využívá typických lokálních prvků, jako je ozdobený vánoční stromek a zimní radovánky. Zapojuje rovněž motiv zdobení stromu v lese ovocem, kolem kterého už se nedočkavě sdružují zvířátka.

Dlouho očekávané spojení Medial Banana a Polemic přináší videoklip ve formě animované fotokoláže. Hvězdy slovenského ska a reggae spojily síly a vytvořily nadčasovou píseň Staré časy, která se vrací do zlatých 90. let, éry Kelly Family, Bravíčka a seriálu o Skippym.

Ve světě plném superhrdinů je středoškolák Izuku Midorija jedním z mála těch, kteří žádné zvláštní schopnosti nemají. Nebo je tu přeci jen cesta, jak se stát největším superhrdinou ze všech? Upoutávka na mangu, která vyšla česky, využívá záběry z komiksových okýnek a pracuje se stylem typickým pro žánr anime.

Upřímné přání všeho dobrého do nového roku jménem UMPRUM ve formě animovaného videa, které nese znaky typické pro autorskou dvojici – divokost, pitoresknost, absurditu, ba až mírnou retardovanost výsledného tvaru.

Uprostřed Severního ledového oceánu je člověk obklopen podivnými věcmi. Příroda rozehrává velkolepé divadlo. Když se ponoříme hlouběji do vlastní mysli, možná zjistíme, kdo skutečně hraje divadlo. Atmosférický videoklip zlínského studenta se vyznačuje dobře zvládnutou 3D CGI animací.

Krátký spot pro Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě upozorňující na prevenci šíření a léčbu pacientů nakažených infekcí HIV/AIDS. Vyznačuje se pohyblivým záběrováním, nevšedními úhly pohledu a výtvarným stylem připomínající kresbu pastelkami.

Tento krátký osvětový film nás provází mládím Františka Pecháčka a zejména událostmi, jež formovaly jeho osobnost. Závěr nás pak vrací na Strahovský stadion v roce 1938, kde 30 000 sokolů cvičilo na Pecháčkovu skladbu Přísaha republice.

Tvarůžek se z rodných Loštic vydává na dalekou cestu do sýrové Akademie. Prosadit se mezi všemi světovými sýry nebude vůbec jednoduché. Krátký „reklamně-naučný“ film pro děti o legendárních olomouckých tvarůžcích.

Emočně silná a elegantně animovaná adaptace stejnojmenného románu se odehrává na konci devadesátých let v hlavním městě Afghánistánu Kábulu. Historik Muhsín a umělkyně Zunajra by rádi věřili ve šťastnou budoucnost svého manželství, jenže se ocitají uprostřed temné éry afghánské historie. Zničené město ovládá Tálibán a násilí a ponižování žen jsou každodenní součástí života. Když Muhsín podlehne davové hysterii a zúčastní se kamenování prostitutky, marně u své ženy hledá odpuštění. Umění, víra ve vzdělání ani láska zřejmě nemají v této ponuré době šanci. Autorem předlohy je alžírský spisovatel Mohammed Moulessehoul, autor románu Černá vdova, který publikuje z cenzurních důvodů pod pseudonymem Yasmina Khadra. Kábulské vlaštovky vyšly v roce 2002, v době, kdy byly zobrazované události v živé paměti (ačkoliv příběh je fiktivní). Film ženského autorského dua Zabou Breitman a Eléa Gobbé-Mévellec měl premiéru o celých 17 let později, přesto však neztrácí na naléhavosti vyznění, atmosféře ani síle tématu. Získal celosvětové uznání a byl mimo jiné promítán v sekci Un certain regard v Cannes.

Spolehlivým poznávacím znamením nejnovějšího filmu proslulého francouzského režiséra a výtvarníka Jeana-Françoise Laguionieho (Louisa na pobřeží, 2016; Obraz, 2011), který natočil s kolegou Xavierem Picardem, je kouzelná atmosféra mizejícího světa, ve kterém žije mladý opičák Tom. Do starého města připomínajícího secesní Paříž, kterou však ze všech stran obklopuje a pomalu pohlcuje divoký prales, se dostává tajemný stařec-Princ, kterého Tom nachází vyčerpaného na mořském pobřeží. To přichází vhod Tomovým rodičům – zneuznaným ambiciózním vědcům, jejichž snahou je dokázat existenci jiných opičích civilizací na druhé straně světa. Starý opičák je pro Toma nevídaným tajemstvím, stejně jako Tomovo město pro Prince. Ten si proto své dobrodružství začne brzy patřičně užívat a navazuje s chlapcem přátelství. Ve snaze dokázat, že závěry Tomových rodičů nejsou pouhé hypotézy, se Tom i Princ budou muset pustit hluboko za hranice známého světa, jeho zvyklostí a uznávaných pravd. Každého z nich přitom čeká mnoho vlastních a ještě důležitějších objevů, než je skutečnost, že země nekončí na mořském pobřeží nebo za zeleným závěsem divokých lián.

Mladá francouzská autorka ve svém pečlivě kresleném filmu předkládá znepokojivou vizi stáří. Za zdmi ponurého domu pozorujeme starý pár, který svádí svou poslední, předem prohranou bitvu. Zatímco stařenka horečně plete, muž se snaží najít ve věcech nový smysl. Zdá se však, že ani jedna cesta není ta správná a konec je nevyhnutelný.

Volné pokračování mezinárodně úspěšného filmu Bez kosmu žít nemůžeme. Za tuto brilantní komedii si zavedený ruský autor Konstantin Bronzit připsal v roce 2016 na konto již druhou nominaci na Oscara. Nyní na ni navazuje snímkem, který se soustředí na matku a syna a na nevyhnutelnost lidského osudu.

Mladý autor si zvolil pro svůj vizuálně úchvatný a animačně brilantní průlet částí japonské historie kombinaci techniky ruční kresby a inkoustu na papíře. V éře japonských dějin nazývané období válčících knížectví přišlo o život mnoho lidí. Architekt, který staví hrady, dostane nápad, že čajovna by mohla být místem, kde válečníci mohou získat zpátky své ztracené lidství.

Zcela originální přístup k nevěrám partnera volí hrdinka tohoto neméně originálního filmu. Kolážovité drama kombinující několik animačních technik je sledem zvláštních výjevů, v nichž žena obsedantně sleduje manželovy paralelní vztahy a tvoří si rozsáhlou sbírku různých „úlovků“. Tato záliba jí pomůže překonat pocity žárlivosti a realizovat se naprosto nezvyklým způsobem.

Ojedinělým zjevem v mezinárodní soutěži je film konžských autorů, který reflektuje situaci v jejich rodné zemi. Frank Mukunday a Trésor Tshibangu realizovali coby samouci již několik krátkých filmů, snímek Mašiny je však první, který vznikl v profesionálních podmínkách. Režiséři využili k animaci různé materiály, kterými podtrhli syrovost příběhu.

Oblíbená Panika v městečku se dočkala krom početné série krátkých skečů a celovečerního filmu dalšího téměř půlhodinového „speciálu“. I tentokrát se Kovboj a Indián dostávají do prekérní situace: odměnou za zvládnutý test ve škole mají dostat lístky na výroční – beznadějně vyprodaný – krajský veletrh. Kůň ale upadne a nemůže si pak vzpomenout, kam lístky dal. A závod s časem může začít…

Pouta mezi rodiči a dětmi mohou být tak silná, že si rodiče někdy přejí, aby nešla vůbec zpřetrhat. Přesto však ve většině rodin nastane okamžik, kdy se plnoleté dítě rozhodne postavit na vlastní nohy. Právě tento okamžik a následné dění zachytila ruská režisérka ve filmu vytvořeném technikou animace stopy 3D pera.

Alegorický, emocionálně i vizuálně strhující film je vizí dětské vzpoury proti nadvládě sadistických rodičů. Domy hoří, muži a ženy se třesou strachy a děti nasedají na medvědy, aby svou „revoluci“ pojaly jako divoký, nespoutaný tanec. Autorka má za sebou již několik festivalově úspěšných krátkých filmů se silnými tématy.

Režijní debut argentinského (v Londýně žijícího) tvůrce, specializujícího se na CGI animaci, vypráví příběh dítěte vyrůstajícího v dysfunkční rodině. Tento psychologický thriller sleduje hlavního protagonistu filmu na strmé cestě vedoucí k šílenství a kousek po kousku skládá portrét vraha.

Osvěžující novinka z ranku ukrajinské animace. Snímek Mykyty Lyskova, absolventa Kyjevské národní divadelní, filmové a televizní univerzity, je plný absurdních výjevů, jimiž autor interpretuje ukrajinskou současnost. Lyskov diváky nešetří a sází jeden černohumorný výjev za druhým, to vše dokresleno svébytným výtvarným viděním.

Neúnavný český experimentátor Vojtěch Domlátil, který se zaměřuje na přírodu a pohyb krajinou, přichází tentokrát s černobílou (nebo spíš bíločernou) ranní impresí, kterou nazývá „dechová meditace ve formě totální lineární animace“. Na pozadí každodenních ranních zvuků sledujeme neurčité, minimalistické, a přesto povědomé výjevy.

Jean-Luc se vydává z Paříže až na skryté místo uprostřed močálů v Louisianě. K cestě za vúdú praktikem ho dohnaly nekonečné spory s tchyní. Zprvu se všech skutečně vyvíjí tak, jak si muž představoval, ale pak přijde nečekaný konec jeho výpravy. Zavedené francouzské duo Julie Rembauville a Nicolas Bianco po patnáctileté spolupráci už přesně vědí, jak gradovat napětí a časovat gagy.

Světově známý animátor a režisér Theodore Ushev přichází s dalším ambiciózním, tentokrát téměř půlhodinovým dílem. Opět se jedná o sugestivní a vizuálně uhrančivý velkofilm. Teorie zármutku sleduje vzpomínky neznámého muže od mládí v Bulharsku až po stále více vykořeněnou a melancholickou dospělost v Kanadě.

Mnoho generací českých (dříve československých) dětí vyrostlo na oblíbeném komiksu Čtyřlístek. Dobrodružné příběhy čtveřice zvířecích kamarádů začaly vycházet už v roce 1969 a kontinuálně vycházejí dodnes. K 50. výročí Čtyřlístku natočil v roce 2019 Michal Žabka celovečerní povídkový film. Hrdinové v něm u táborového ohně vzpomínají na dobrodružství, která v uplynulém roce zažili. Každý z nich vypráví příběh, který považuje za úplně nejlepší, ať už to byl horolezecký výlet na Ďáblův palec, pátrání po ukrutném vlkodlakovi, fantastická cesta do vesmíru či vánoční návštěva u malých čertíků. Uznávaný režisér Michal Žabka má za sebou už jednu celovečerní zkušenost s adaptací tohoto komiksu – Čtyřlístek ve službách krále z roku 2013 byl jeho celovečerním debutem, tentokrát se ale důsledněji drží původního výrazu, díky čemuž film působí na diváky znalé předlohy autentičtěji.

Život na vodě nebývá příliš stabilní. Nelehký je zvlášť pro Nestora, muže s obsedantně-kompulzivními sklony, kterého odchylky od čehokoliv dokážou pořádně vykolejit. A co se teprve bude v jeho hausbótu dít, když se přižene bouře? Autor si dal mimo jiné záležet na práci s rytmem a gradací.

Studentským Oscarem, nominací na „velkého“ Oscara i Cristalem z Annecy ověnčený film Dcera je největším úspěchem české animace posledních let. Působivý loutkový film vznikl na pražské FAMU. Autorka pocházející z Ruska podtrhla sílu vyprávění o ne zrovna ideálním vztahu otce a dcery dynamickou ruční kamerou a detailními záběry na tváře loutek.

Zatímco si dva ptáci povídají o životě, jablíčko se noří do hlubin jeskyně. Vtipný, výjimečně sofistikovaný a na mezinárodních festivalech bodující film zachycuje tři světy, tři rozhovory a tři úrovně: nadzemní, zemskou a podzemní. A to s ideální nadsázkou a smyslem pro detail.

Černobílý a těžce absurdní snímek inspirovaný dílem Jacquese Tatiho. Volná kompozice, která definuje skutečnou podstatu každodenního života prostřednictvím pocitu dosaženého spojením na sobě nezávislých scén. Esence tohoto filmu se nachází právě ve vztahu mezi jednotlivými scénami.

Uhrančivá jednozáběrová jízda zpracovaná nezvykle stylizovanou CGI animací nás provede od naprostého dna až po úplný vrchol lidské civilizace fungující na principu pozdního a nemilosrdného kapitalismu. Jak do sebe jednotlivá patra zapadají a jak jsou provázaná?

Autobiografický anidok s abstraktními pasážemi čínské autorky, nyní žijící v Los Angeles, vypráví o jejím nelehkém vztahu matky a dcery. Tlaky, které čínská společnost vyvíjela na matku, jejíž situace nebyla zrovna jednoduchá, se na dceru v dětství přenášely. Teprve, když je dcera dospělá, učí se obě ženy vzájemnému porozumění.

Poetický a příjemně stylizovaný film je absolventským dílem z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Autorka Aliona Baranova zachytila barvitě a beze slov příběh námořníka, který se vrací domů. Vsadila přitom na hravou práci s barvami, měřítky i zkreslenou perspektivou. Snímek soutěžil mimo jiné na Berlinale.

Experimentální snímek na hranici abstrakce natočila německo-britská animátorka a zvukařka. Její barvitý film se odehrává uvnitř pokoje, kde sedí člověk, a přitom zkoumá lidské vnímání času, těla a věcí a naší neschopnost postihnout jejich pohyb.

Rodinné drama mladého francouzského autora odkrývá na poměrně omezeném prostoru (co do metráže filmu i do místa konání příběhu) vztahy mezi otcem, dvěma syny a nepřítomnou matkou. Otec si s dětmi vyjede na moře, pohodový výlet je ale narušen, když se loď začne potápět. Jak ale režisér s nadsázkou ukazuje, rodinná krize má přitom původ úplně jinde.

Rozlehlé pláně, barvité scenérie a červený pes, který jakoby se dotýkal nebe. Tak vnímá Tom léto na farmě svého dědečka v Blieschowě. Realita je ale jinde, zvlášť když na scénu vstoupí soutěživý bratranec. Dechberoucí výtvarná stránka nabitá nápady a strhující animace dělají z tohoto prázdninového dramatu nebývalý „biják“.

Rodiče mladé dívky jménem Ruka spolu nežijí a její otec pracuje v akváriu. Když se v akváriu objeví dva bratři Umi a Sora, o nichž Ručin otce tvrdí, že je vychovali dugongové, začne si Ruka uvědomovat, že s nimi sdílí jakési nadpřirozené pouto k oceánu. Jejich zvláštní schopnosti se začnou projevovat podivnými událostmi, ke kterým dochází stále častěji – mořští živočichové se objevují daleko od domova a z akvárií po celém světě začnou mizet zvířata.

Snímek Děti moře vzešel z dílny zavedeného Studia 4°C, které se proslavilo snímky jako Animatrix (2003), Mind Game (2004) nebo Žezelotebon (2006). Předlohou k filmu byla stejnojmenná manga od Daisuke Igarašiho, hudbu k němu složil Džó Hisaiši, proslulý dvorní skladatel Hajaa Mijazakiho. Fantazijní přístup, jak bývá u anime zvykem, zde tvoří základ k obecnějším, s reálným světem úzce spjatým úvahám. Prostřednictvím podmanivých obrazů nejen podmořského světa se film dotýká problému klimatické krize a celkové ztráty senzitivity k přírodě. Nebojí se přitom vizuálních experimentů a až kubrickovských momentů pohlcení.

Lipsko 1989. Dvanáctiletá Fany se s láskou stará o Sputnika, psa své nejlepší kamarádky Sofie, která odjela na letní prázdniny do Maďarska. Na začátku školního roku se však Sofie do třídy nevrátí… Jako mnoho jiných uprchla s maminkou na Západ. Fany se nebojácně vydává kamarádku hledat, aby jí Sputnika vrátila. Stane se tak svědkem pohnutých událostí, které změní budoucnost Německa i celé Evropy.

Vtipná hříčka Alexandry Májové je nevšedně pojatým podobenstvím mezilidských vtahů. Muž zde ovšem neřeší problémy ve vztahu se ženou, ale s dotěrným domácím spotřebičem. Emoce a hormony nakonec dokážou toto minimalistické, výtvarně nápadité domácí drama obrátit nečekaným směrem a přinést tak překvapivou pointu.

Známá portugalská autorka se rozhodla zpracovat své osobní i vizuální vzpomínky na strýce, který jako účetní vedl pokorný a všední život. Přesto byl strýc Thomas v očích Reginy Pessoy důležitou osobností a právě to se snažila ve svém novém, výtvarně vytříbeném biografickém filmu zachytit: i obyčejný člověk může být výjimečný.

Znepokojivé jihokorejské drama Člověk tetovaný odkrývá příběh muže, který byl při nehodě v armádě brutálně popálen. Po roce náročné léčby nastává čas sundat obvazy… a začít znovu žít. Ale jak? Sugestivně ztvárněná osobní tragédie diváky záhy vtáhne do hlubin fyzické i psychické bolesti.

Kosmonaut zůstane navždy kosmonautem. Až do samého konce. Alespoň tak to ztvárnil ve svém tragikomickém dramatu známý estonský tvůrce. Jeho zestárlý kosmonaut má sice už své vesmírné mise dávno za sebou, ale v panelákovém bytě se stále cítí a ke zděšení příbuzných i chová jako na vesmírné stanici. Režisér Kaspar Jancis opět brilantně vyvážil černý humor pochopením pro tragiku lidského osudu.

Vybraní absolventi francouzských animačních škol dostávají každoročně šanci realizovat v profesionálních podmínkách animovanou báseň. V letošním roce tak vznikla kolekce básní Jeana Tardieua. Jednou z těchto adaptací je i tato vtipná, svérázně nakreslená báseň Chanson de la nuit, kterou autorka pojala jako útěk klientů z domova pro seniory.

Nový počin oceňovaného korejsko-amerického autora, známého svou tvárnou animací na hraně abstrakce a nenarace. Jeho nový projekt, hemžící se mnoha postavičkami, není koncipován jen jako film. Je zamýšlen i k projekci v galerii či na zdi budov. Mechanické dění v patrové pyramidě zde zobrazuje principy lidské společnosti i tok dějin.

Animované drama rozehrávají autorky přímo na stránkách knihy. Použily přitom jak stop-motion, tak ručně kreslenou animaci. Jednoduché, ale všeříkající kresby putují ze strany na stranu, transformují se, kolorují se a trhají listy knihy, a to všechno ve snaze odpovědět na výchozí otázku: co je protikladem zbraně?

Syrové až naturalistické road movie drama se odehrává kdesi ve východní Evropě. Dívka deprimovaná životem v neutěšeném městě se rozhodne odcestovat stopem, aby tak unikla z prostředí, které se jí hnusí. Uprostřed noci potká na periferii podivínského Skinnyho a společně se vydají na cestu bez cíle. A jak jedou, náklonnost mezi nimi roste.

Rumunskou režisérku Ancu Damian měli návštěvníci loňského Anifilmu možnost poznat spíše coby tvůrkyni animovaných dokumentů (Crulic – Cesta na onen svět, 2011; Kouzelný vrch, 2015). Příběh o fence Maroně (jejíž matka měla to nejlepší z pouličních psů a otec to nejhorší z čistokrevné argentinské dogy) se tak zdá být nečekaným pokračováním její filmařské dráhy. Ve spolupráci s belgickým výtvarníkem Brechtem Evensem vytvořila barvami hýřící svět, do nějž nahlížíme očima protagonistky, kterou s hrdiny výše jmenovaných filmů spojují nelehké životní situace. A v případě Crulica i tragický osud: okouzlující putování po všech důležitých zastávkách Maronina životního příběhu totiž začíná na jeho samém konci – na rušné městské silnici... Marona se narodila jako deváté štěně v jednom vrhu, což se také odrazilo na její povaze. Vzpomínání na dřívější páníčky je tak prodchnuto jak upřímnou touhou po stálém a spolehlivém domově a melancholickými momenty, tak životním nadhledem a hřejivou laskavostí. Marona vypráví svůj příběh je snímek pro dětské i dospělé publikum, zcela určitě ale především pro všechny, kteří se nebojí pohlédnout na svět jinýma očima.

Experimentální autobiografický anidok, pohrávající si s více animačními technikami a styly. Autorka zde zpracovává vzpomínky na svého bratra, kterému v důsledku vážného onemocnění selhávala krátkodobá paměť. Jeho rozbité vnímání časoprostoru se podařilo režisérce vizualizovat pozoruhodným způsobem.

Video zavede diváky do snu, na sérii večírků, kde sledujeme muže, který pronásleduje svou pravou lásku. Barvitý a výtvarně svébytný videoklip taiwanského tvůrce, který hledá cesty od poetičnosti k vulgaritě. Jeho ztřeštěný styl dobře koresponduje s rozvernou skladbou.

Surreální cesta – meditace nad vnímáním světa vyprávěná postavou, která neustále mizí a znovu se objevuje. Videoklip o fascinaci hledáním smyslu světa a vlastního místa v něm.

Halucinogenní, obrazově pulzující retro jízda nočním městem, jehož podoba je notně zkreslena množstvím alkoholu, který řidičům koluje v krvi. Každý divák tohoto strhujícího road klipu, pracujícího s kolážovitým stylem a vizualitou zašlé slávy amerických highways, nejspíš začne rychle tušit, že se schyluje k nehodě nebývalých rozměrů.

V této šílené jízdě dějinami nám město Jeruzalém přikládá zbraň ke spánku. Pozoruhodný klip izraelského autorského dua Ofer Winter a Shimon Engel. V neučesaném a zneklidňujícím videu k podobně laděné skladbě autoři využili kombinaci černobílých městských prvků a barevné kresby.

Příjemně stylizovaný road trip titěrné postavičky, která při snaze opravit starý kazeťák potkává starého přítele, natočila v japonské koprodukci ruská ilustrátorka a animátorka, která vystudovala v Německu. Její klip oplývá dětsky naivní atmosférou a pohádkovými motivy.

Videoklip autorské dvojice Marián Vredík a Jana Vredík Hirnerová se vyznačuje minimalistickou až lakonickou, místy pak elegantní kresbou. Autoři pojali melancholickou píseň mladé slovenské skupiny jako archaický a fluidní svět, kterému dodali působivou atmosféru.

Groteskní, humorem nabitý videoklip vypráví příběh rozmazleného chlapce, který každoročně píše dopisy Santovi, v nichž žádá, aby se stal prezidentem. Poté, co pošle stovky dopisů, se mu přání splní. Od té chvíle je ale lidstvo ozářeno děsivým oranžovým světlem. Jeden z mála příkladů, kdy se i videoklip vyjadřuje k politické současnosti.

Argentinská hudební formace staví od počátku svou image na propracovaných animovaných videoklipech vznikajících pod hlavičkou studia Rudo. V dalším klipu, pojatém v anime duchu, autoři pracují s gradací tempa i napětí. Tři kamarádi chtějí rituálně uvítat nového člena party. Rituál oživuje vzpomínky na dětství a společně strávená léta.

Vtipný komentář k cestám po africkém kontinentu využila ve svém filmu studentka Západočeské univerzity, která si pro výtvarné ztvárnění dědečkových vzpomínek zvolila plastickou hmotu v přírodních hnědých a béžových tónech. Divákům tak zpřítomňuje africký venkov i nespoutanou divočinu.

Ve spolupráci pěti režisérů vznikl snímek inspirovaný slavnými světovými umělci a hudbou současného českého skladatele Martina Klusáka. Mezi oživlými uměleckými díly můžeme poznat stopy Joana Miróa či Edwarda Hoppera. Film ze Západočeské univerzity v Plzni.

Metaforu nakládání s problémy v životě každého z nás přináší černobílý 3D film režiséra ze Západočeské univerzity v Plzni. V minimalistických kulisách a za minimalistického hudebního doprovodu rozehrává koloběh útěků před klecemi, v nichž se nevyhnutelně znovu a znovu ocitáme.

Film na pomezí experimentálního videoklipu vznikl v animačním studiu na UMPRUM při workshopu vedeném autory letošní festivalové znělky Dávidem Štumpfem a Michaelou Mihályiovou. Snímek vyniká paletou barev, kterou se tvůrčí tým rozhodl omezit takřka výhradně na červenou, modrou a bílou.

Tóny málo známé skladby Idyla od Leoše Janáčka harmonicky doplňuje atmosféra města Brna, kde Janáček žil a pracoval, a kterou se autorce podařilo citlivě postihnout v tomto snovém snímku – Miriam Obršlíková umě využila techniku kresby pastelem a vytvořila dojem idylického místa.

Ačkoliv dobová móda jejich lásce zřejmě nepřála, nebylo na místě panikařit ani se vzdávat! Vtipný snímek z pražské FAMU o nesnázích při seznamování šlechticů a šlechtičen v době vrcholného rokoka byl natočen s pomocí loutek na úrovni a vytříbenou technikou stop-motion.

Profesor Jiří Barta, známý český výtvarník, režisér a animátor, působí na plzeňské Sutnarce od roku 2009. K jeho sedmdesátinám mu studenti Ateliéru animace a interaktivní tvorby natočili film hned několika technikami, inspirovaný jeho vlastními snímky a dokonce s jeho vlastní účastí.

Co Matouš Valchář viděl během stáže Erasmus v Budapešti, se dozvíte v jeho animovaném žurnálu. O tom, jak animoval, modlil se a toužil vrátit se do Prahy (jakkoliv úžasnou zkušeností pro něj pobyt v Budapešti byl), protože přátelé zůstali doma v Čechách.

Nejupřímnější filmová výpověď o jednom semestru na univerzitě, s níž se dokáže ztotožnit nejeden student či studentka hrnoucí před sebou povinnosti a termíny odevzdání nejrůznějších prací. Zjednodušené výtvarno odráží minimalistický výsledek veškerých pokusů konečně začít něco dělat.

Kdo se rád zasměje nebo si rád popláče, kdo miluje legendy a dobrodružství, pro toho je tu Gedeon a jeho družka Almerina. V duchu komedie dell’arte putují krajinou a vyprávějí neuvěřitelné historky. Díky nim se dozvídáme o příběhu z časů, kdy ještě v sicilských horách vládli medvědi. Jejich králem byl Léonce, kterému jednoho dne lovci unesli syna Tonia. Ve snaze najít ztraceného syna a dostatek potravy k přežití zimy sestoupí medvědí král se svým klanem z hor do světa lidí. Když se jim podaří uprchnout před strašlivými příšerami a porazit zlého vévodu, žijí spolu lidé a medvědi v míru – alespoň na nějaký čas. Snímek vychází z populární knihy Dina Buzzatiho a jeho výtvarné stránky i režie se ujal světoznámý italský ilustrátor a tvůrce komiksů Lorenzo Mattotti. Do celovečerního debutu se mu podařilo otisknout nezaměnitelný rukopis, pracující se symbolismem a expresionismem. Přes tento extravagantní a pro animátory jistě náročný styl se mu povedlo vyprávět napínavý příběh, jenž je stejně neobvyklý jako jeho výtvarné pojetí. Vznikl tak neobyčejný rodinný film, který nemá v současné produkci srovnání.

Snímek antropocén zkoumá vliv globálního průmyslového kapitalismu. Jako příklad masové spotřeby, znečištění a vykořisťování zde slouží hamburský přístav. Sekvenční animace satelitních obrazů radikálně zobrazuje rozsah lidských zásahů do přírodních ekosystémů. Opakované sekvence symbolizují nezastavitelnou globální mašinérii a ztrátu individuality způsobenou sériovou výrobou.

Snímek čistě abstraktním způsobem zpracovává myšlenku ekonomie společného dobra. Vizuální vzorce i hlasy sboru jsou ukotvené v hierarchickém chování, které omezuje plný potenciál a mobilitu všech individuálních prvků. Vzorce matic se brzy rozbijí, spoje a směry se ztratí a vznikne entropický chaos.

Známý americký solitér 3D počítačové animace se vrací s dalším počinem zabydleným plasticky perfektními protagonisty. Tentokrát snímku dominuje postava muže – Jacka. Jack je nahý. Jack předstírá, že hraju na kytaru. Jack vypadá směšně a zranitelně? Jack, Jack, Jack. Všude Jack.

Srbská autorka reflektuje originálním způsobem ubíhající čas ve svém starém domě. Pomocí fotogrammetrie nás provází jeho okolím a interiérem. Díky zvolené technice zobrazení je tento průzkum proměnlivý a těkavý. Dekonstruovaná architektura má však podmanivou vizuální a díky reálným zvukům i aurální sílu.

Kombinace dvanácti animovaných projekcí vytváří rytmický dialog zkoumající vnitřní vztah mezi zvukem a obrazem za použití 16mm filmu, barvy a projektoru. Každá projekce je vytvořena zvlášť pomocí barvy a animace přímo na filmový materiál a koresponduje s ručně animovaným soundtrackem.

Film dokumentuje městské umění vzniklé v různých částech španělské Valencie mezi lety 2018 a 2019. Animuje tato pomíjivá umělecká díla a spojuje jednotlivé obrazy jako okénka filmu. Všechny tváře na nás upírají doširoka otevřené oči, jako kdyby nám chtěly potvrdit, že existujeme, ale že svět půjde dál, i když existovat nebudeme.

Kulička překonává soukolí a nejrůznější dráhy. Objevuje se a mizí v prohlubních bez zjeveného vyššího principu. Jak se rytmus koloběhu zrychluje, vyjevuje se divákovi skrytý život celého aparátu. Poetický kraťoučký snímek amerického autora si vystačí s minimalistickou výtvarnou stránkou, z níž nakonec vzniká nevšední taneční kreace.

Během nudné powerpointové prezentace se statistické grafy vymaní ze svěracích kazajek vlastních koordinát. Vydáváme se na výlet do smyslného světa statistik. Koláčové grafy se roztékají, síťové grafy se kroutí, korelační diagramy, sloupcové grafy a křivky vývoje na burzovním trhu společně dosahují vyvrcholení.

Osamělý domek na vesnici. A v něm? Rodinný koktejl lásky, péče, společné historie, všemožných vylepšováků i restů. Nebo také prostor pro poklidné dožití. Jednoduchá dokumentárně pojatá stop-motion animace jako pocta autorovým rodičům a věcem, které zde zanechali. Režisér v nich nachází život a zvláštní krásu.

Experimentální animace využívající pouze mikroskopické obrazy xylému, jednoho ze dvou druhů transportní tkáně cévnatých rostlin. Díky rapid montáži a znepokojivé zvukové stopě vytváří rostlinná buničina hypnotickou symfonii. A divák může pod vlivem tohoto audiovizuálního přívalu snadno znejistět, zda sleduje vnitřní stavbu rostlin, vesmírnou hmotu či detail záclony. 

Těhotná vědkyně se stává matkou, dva muži si kreslí a kočka sleduje motýly. Jejich příběhy se protnou ve snové oslavě znovuzrození a proměny. Snímek pojednaný takřka výhradně optickými iluzemi předkládá divákovi jednu hádanku za druhou. Přitom ale odkrývá náznaky noirově laděného příběhu.

Japonský mistr abstraktní dynamické animace se vrací se smrští barevných obrazců pulzujících ve zběsilém tempu experimentální hudby. Jen těžko bychom hledali nějaké sjednocující motivy. Lidský rozum to nemůže pojmout, jedná se o první animovaný film vyrobený pro šimpanze. Vám lidem ho ukážeme jen při této jedné příležitosti!

Sériové paralely zkoumají prostředí Hongkongu z konceptuální perspektivy filmového materiálu za použití technik přímé animace. Charakteristická architektura města plného výškových budov zastiňujících horizont je přetvářena v paralelní řady filmového pásu.

Tato německá paella je vším, jen ne jednoduše stravitelnou pochoutkou. Kolážovitý styl experimentálního filmu v sobě zahrnuje ingredience kreslené, ploškové i 3D počítačové animace. Politické motivy se střídají s přírodními motivy. Nad vším ale visí hrozba atomové zkázy z nebes.

Japonský režisér a výtvarník nás ve svém filmovém eseji zavádí do míst, odkud se vytrácí život. Uhrančivý snímek pracuje se zdánlivě reálným prostředím a věcmi, ovšem vše prochází detailní malířskou transformací. Unikající život se tak projevuje v obsahu filmu (přetékající sklenice, odtoková jímka), ale díky stékajícím barvám i v jeho formě.

Tento vizuálně úchvatný, čistě autorský film přináší napínavý příběh mladého muže vyprávěný zcela bez dialogů. Hlavní hrdina a jeho ptačí přítel se na pozadí atmosférických, uhrančivých scenérií snaží uniknout před podivným stínem. Aby se dostali domů, musí spolu přejet nehostinný ostrov plný zvláštních výjevů. Jejich osamělá jízda na motorce měnící se krajinou, která je plná magických setkání i nečekaných nástrah, je jakousi životní zkouškou, před níž nelze couvnout.

Film nabízí různé interpretace, může být dobrodružným příběhem pro děti, ale i existenčním dramatem či vizí posmrtného života, kterou ocení dospělí diváci. I žánrově autor příjemně balancuje mezi fantasy a pohádkou.

Away je kuriózní ale také tím, že je dílem jediného filmaře. Možná bychom za tímto ambiciózním projektem čekali dlouhé závěrečné titulky a jméno zavedeného tvůrce s letitou praxí. Lotyšský autor Gints Zilbalodis se ale narodil v roce 1994 a Away je jeho celovečerním debutem. Sám se postaral o příběh, výtvarnou stránku, animaci, hudbu i produkci. Snímek plný symbolů (ale nikoliv jimi přeplněný) a metaforických výjevů je rozčleněn do několika kapitol. I tím silně evokuje počítačovou hru.

Surrealistický příběh o osamělosti, lásce a žárlivosti natočila podle povídky Rolanda Topora známá režisérka Izabela Plucińska. Autorka se drží svého originálního plastelínového stylu, který dotahuje na hranice extrému. Muž se zde snaží zahnat samotu jídlem, následně získá milou, ale od svého těla neoddělitelnou lásku. Podivný příběh směřuje k ještě podivnějšímu vyústění.

Ústřední postavou tohoto příběhu je Oscar, dítě rostoucí ze země na zahradě svých rodičů. Každý z rodičů má přitom vlastní představu o tom, jakého pohlaví dítě je. Zvláštní a výtvarně originální film o hledání a následném přijetí vlastní identity natočil brazilský režisér, který získal zkušenosti mimo jiné na prestižní francouzské škole La Poudrière.

Vtipná a ironická hříčka natočená převážně formou videoklipu. Autor zobrazuje situaci, v níž je americkým Indiánům konečně vrácena jejich půda a přistěhovalci se nyní musejí vydat tam, odkud jejich předci přišli. Film nabitý stereotypy ilustruje absurdní diskusi o tom, že by všichni měli být posláni zpět tam, odkud přišli.

Samotářská Reine zahlédne nitro chaosu a vydá se s ním na cestu městem. Výtvarně vytříbený, silně atmosférický film natočil francouzský režisér Adrien Merigeau, který několik let působil v Irsku. Krom své vlastní tvorby se podílel i na filmech Brendan a tajemství Kellsu (2009) a Píseň moře (2014), které byly nominovány na Oscara.

Režisér a animátor českého původu Paul Fierlinger přichází (opět ve spolupráci se svou ženou Sandrou) s dalším biografickým dílem. Na základě osobních vzpomínek vypráví o herci-dabérovi Jimu Thurmanovi, s nímž ho pojilo mnohaleté přátelství i množství neuvěřitelných zážitků. Mnohé z nich se Fierlingerovi v tomto dokumentárně laděném filmu podařilo zachytit.

Dějištěm tohoto surrealisticky snového filmu je rozlehlé panelové sídliště ne nepodobné těm našim. Hrdinku snímku zastihneme na jednom z jeho mnoha balkónů ve chvíli, kdy musí zdánlivě nudnému sídlišti dát sbohem. Místo se tak naráz proměňuje v důvěrné prostředí s jedinečným kouzlem.

Tragikomická epizoda ze života muže, který žije v domnění, že je Eskymák. Hrdina se vydává na lov, aby si na krách ulovil v ledovém moři rybu, ovšem netuší, že se zrovna nachází v supermarketu. Autorka vsadila na precizně zvládnutou animaci loutek a v podstatě smutný příběh pojala formou grotesky.

Postavy jako z okraje papírů z nudných pracovních porad (nebo ze školního vyučování) rozehrávají drsné wrestlingové představení, v němž se Pan Byznysmen utká s mohutnou přesilou. Může vůbec vyhrát? A kdy se dětství změnilo v koloběh jízd výtahem a meetingů se zdánlivě dokonalými lidmi?

Propojení organických, přírodních motivů a mechanických soustav přináší v jediném komplexním fantaskním světě studentka budapešťské MOME. Jakmile vyschne přirozený zdroj životní energie, je třeba situaci urychleně řešit. Automatický harmonický koloběh věcí musí obnovit technologie.

Migréna je častou, ale přehlíženou a podceňovanou nemocí, jejímž dopadům na život jednotlivce většina lidí příliš nerozumí. Timm Völkner nám ji představuje formou jakéhosi milostného dopisu, který je za symbolické výtvarné interpretace adresován právě této nejvěrnější přítelkyni mnoha z nás.

Trestem za zabití matky dítěte, které ne a ne přestat plakat, může být na planetě Gunja Doron-x jen jediná věc. Nonnonanni se vydává na Zem. Obstojí v roli matky? Snímek na hranici sci-fi s prvky hororu je kritickým pohledem na nároky, které na matky klade (nejen) korejská společnost.

Na Nikobarských ostrovech věří, že dřevěná socha zvaná kareau dokáže od domu nemocného odhánět zlé duchy, kteří nemoc způsobují. Pro svůj jemný, dokumentárně laděný snímek o roli víry se tímto zvykem nechala inspirovat studentka londýnské Royal College of Art, pro jejíž tetu měla nemoc přesné rozměry.

Barevně výrazný výtvarný styl Petreho Tomadzeho měli diváci Anifilmu možnost poznat už minulý rok. Nyní se tento gruzínský režisér vrací s tragikomickou historkou z činžovního domu, jejímž svědkem je posluchač gramofonu trávící večer na balkóně pozorováním okolního dění.

Polární Barry je lední medvěd a populární youtuber ze severního pólu. Co si jeho followeři myslí o globálním oteplování? Jak by se na něj měli medvědi připravit? Režisér tohoto snímku formou youtuberského videa zpracovává nepříjemně aktuální téma a využívá k tomu odpovědí reálných lidí.

Magisterský film francouzské režisérky sleduje osudy cizinky v zemi, kde nerozumí ani jazyku ani místním zvykům a kde nikdo nerozumí jí. Zůstane na problémy s pořadovými lístky a smrtelně důležitými nápisy na toaletách úplně sama? Jak přežít ve svérázném Holharsku se dozvíte v tomto zábavném snímku.

Jak říká paní Rochňa: „Každý dospělý má jen jedny nervy, a tak se může stát, že se rodiče na nekonečně zvídavé děti někdy utrhnou. Anebo na sebe navzájem ve vlastních hádkách. I když to tak nemyslí.“ Tak či tak, hádky nepřinášejí do Pavlíkova života nic příjemného ani férového, natož pak něco, čemu by rozuměl. A tak se tento hlavní dětský představitel celovečerního filmu inspirovaného pořadem České televize rozhodne způsobit v každodenním životě všech rodin s malými dětmi zásadní převrat – všechny dětské otázky ukradne. Podaří se mu tak odstranit zdánlivý problém komplikující dospělým život. Zároveň tím ale přivodí zásadní trable celému štábu TVMiniUni! Nejmoudřejší dětská televize totiž nyní nemá dětem na co odpovídat a na jejího ředitele pana Vránu se obracejí zoufalí rodiče, jejichž ratolesti přišly o všechnu svou zvídavost. Přidejte k tomu nezdařený experiment s teleportací králíka Flegyho a Pavlíkovu zlovolnou posluhovačku paní Konvičkovou a televizní štáb zvířecích maňásků má rázem plné pracky, pařáty i ruce práce. Najdou k sobě Pavlíkovi rodiče v podání Barbory Polákové a Jiřího Havelky cestu? A jak dopadne zahořklá paní Konvičková alias Pavel Liška? Film pro děti o důležitosti porozumění a trpělivosti.

Nezvyklý příběh se odehrává ve světě, kde se neustále mění gravitace. Obyvatelé tohoto prazvláštního kraje tedy musejí stále hledat něco, co je uzemní. Výtvarně originální snímek bolivijské autorky nás zavádí na znepokojující území, kde sledujeme boj postav o seberealizaci a spokojenost.

Poutavý anidok, který barvitě přibližuje osud nemocné ženy, natočila rakouská autorka podle případové studie slavného neuropsychologa Olivera Sackse, autora knihy Muž, který si pletl manželku s kloboukem. Režisérka využila dobový audiozáznam pacientky, čímž podtrhla sílu jejího nešťastného příběhu.

Ben a Kat brzy dospějí, takže podle tradic své vesnice se musejí vydat k jezerní fontáně. Snímek, který vznikal coby dobrodružné sci-fi, nakonec nachází zalíbení pouze v narušování zavedených pravidel žánru. S radostí nabourává divácká očekávání, počínaje pojetím stylizace postav a prostředí a konče dialogy a formou vyprávění.

Pro příběh svého absolventského filmu si Thibault Llonch vybral ne zrovna typické prostředí (pánské toalety) a zvolil ne zrovna častý žánr (muzikál). Na místě, kde bychom to nečekali, rozehrává velkolepé pěvecké vystoupení s dynamickou choreografií.

Snová cesta pokojem, ve kterém jsou uvězněny čtyři postavy, skrze momenty z jejich životů a skrze symbol smrti, který je spojil. Autorka tohoto snímku nešetřila na použitých animačních technikách (od počítačové po pískovou animaci), ani na možnostech interpretace tohoto svébytného experimentu.

Izraelská autorka založila tuto osvěžující formální hříčku na záběrech z centrálního autobusového nádraží v Tel Avivu, které dotvořila či „ozdobila“ dalšími animacemi. Hektický multikulturní prostor obřího autobusového nádraží hraje v jejím podání všemi barvami a nabízí mnoho asociací. Film se zabývá osamělostí, strachem, identitou, zvláštností a náklonností.

Hedi se dějí podivné věci. Když přijede na návštěvu její vnučka, vydá se zničehonic na túru do Alp a odhaluje důvod, proč si tak moc zakládá na svých pohorkách. Tragikomický příběh ze svého života zpracovala autorka s humorem a nadsázkou, aniž by jej zlehčovala.

Sled nečekaných, komických až absurdních výjevů ze života domovníka, v nichž figuruje jeho frustrovaná manželka a jeden deprimovaný jelen. Události nabírají takový charakter, že je záhy jasné, že happyend hlavního hrdinu nečeká. Snímek zpracovaný nekomplikovanou, ale přesto výrazně originální kresbou.

Rozmanitá skupina lidí se po ránu potýká s výzvami, které před ně staví každý nový den – práce, škola, mytí nádobí. V průběhu dne pak jejich vztahy a schopnost zvládat problémy procházejí zkouškou. V historii Anifilmu se jedná zřejmě o první islandskou účast v mezinárodní soutěži. Snímek je postaven na řadě více či méně absurdních výjevů, které spojuje drsný severský humor.

Podobenství o úpadku civilizace, která dospěla do takové fáze dokonalosti, že už není před zkázou úniku. A to i přesto, že posádka i pasažéři honosné zaoceánské lodi se o tom neúnavně snaží sami sebe přesvědčit. Co se stane, když budou lidé ignorovat všechny varovné signály? Nevšedně pojatá CGI animace z evropské produkce v ničem nepřipomíná klasické americké „třidéčko“.

Režijní debut kolumbijského výtvarníka Davida Carrizalese vznikl ve španělské produkci a diváka si podmaní řadou velmi zvláštních černobílých výjevů. Autor s humorem i ironií sleduje především jednu myšlenku: říká se, že každý člověk je jiný a jedinečný, ovšem pokud jde o zvuky našeho těla, pak jsme všichni stejní.

Působivé až tísnivé rodinné drama natočil překvapivě absolvent literárního oboru, který se učil animovat na workshopech. V jeho filmu sestra zarytě tvrdí mladšímu bráškovi, že na rozdíl od ní nepochází z jejich rodiny, ale z nedalekého močálu. V zajetí sourozenecké rivality si dívka neuvědomuje, co se stane, když bratr přes počáteční odpor přijme roli, kterou mu vnutila.

Z koprodukce Japonska a Jižní Koreje vzešel ambiciózní film na pomezí kinematografie, abstrakce a výtvarného umění. Barvitý snímek založený na živelné animaci se inspiroval knihou Henriho Bergsona Vývoj tvořivý a moderním uměním stojícím u zrodu abstraktních uměleckých děl Roberta Delaunaye.

Šest prazvláštních scén, které mají zachycovat moderní dobu, představuje švédská specialistka na loutkovou animaci Niki Lindroth von Bahr. Precizně a ladně animované, povětšinou zvířecí loutky sehrají scény, které bychom si měli pamatovat, protože svým působením připomínají ukolébavku před příchodem nevyhnutelné katastrofy.

Výtvarně vytříbený film Kolotoč vznikl v belgicko-české koprodukci. Hlavní hrdinka žije monotónní a předvídatelný život ve vysoce organizovaném systému tvořícím její mikrokosmos. Nově příchozí ale její rutinu naruší a žena se cítí ohrožena. Stáhne se do sebe, začne agresivně bránit svůj způsob život a zraňuje tak ostatní.

Další z vtipných a originálních počinů estonské tvůrkyně, která žije a tvoří v Chorvatsku. V jejím novém filmu sledujeme nevšední situaci: otec rodiny, urostlý vlk, který přišel o dobře placenou práci inženýra, se rozhodne vydělávat peníze jako pornoherec. Není ale jednoduché se v novém světě zorientovat a ještě těžší je udržet tajemství před manželkou. Ta má ovšem zase svá tajemství...

Pilotní díl k plánovanému seriálu z dílny tvůrčí dvojice Filip Pošivač a Barbora Valecká. Po úspěchu loutkového filmu Až po uši v mechu se autoři rozhodli posunout se od klasické loutky k loutce poloreliéfní. Vzdali se rovněž dialogů, ale zůstali věrni srozumitelnému pojetí příběhu pro malé diváky.

Pokračování úspěšného seriálu o bílé paní, která pracuje jako chůva. Rodina Černých jí svěří svá nezvladatelná čtyřčata, se kterými si paní Bílá dokáže zázračně poradit a každý zážitek proměnit ve velké dobrodružství. Atypická je i výtvarná stránka projektu, o kterou se postaral ilustrátor a spisovatel působící pod pseudonymem Vhrsti.

Nový edukativní seriál dětem hravou formou i minimalistickým výtvarným pojetím přibližuje vybraná témata z dějin umění. Odehrává se v galerii a jeho postavami jsou skobička a hřebík, moucha a chytrá žárovka. V tomto díle budou zkoumat tvorbu Jakuba Schikanedera.

Honza s černým beránkem Čertem společně prožívají nejrůznější pohádková dobrodružství. Nejsou to prvoplánoví hrdinové, ale díky své bystrosti, hravosti, vynalézavosti a odvaze si dokážou vždycky poradit. Společně tvoří sympatickou a originální dvojici, pravděpodobně i díky tomu, že výtvarně seriál čerpá z tvorby Josefa Lady.

Robůtek Kit pracuje na startovací rampě kosmodromu a žije klidný a spokojený život servisního robota. Ale jen do dne, než najde knížku o vesmíru a zatouží po velkém dobrodružství. V tomto díle objeví kometu a na jejím povrchu spící sondy Philae a Rosettu. Poutavý seriál pro děti využívá fascinaci roboty a vesmírem.

Seriál o dvou čertech, kteří se ocitnou v budoucnosti a společně s holčičkou Rozárkou napravují nešvary jak dětí, tak dospělých lidí, kteří ničí přírodu, podvádějí, vytahují se, lžou či kradou. Autor je výtvarník, animátor a režisér, původní profesí rytec kovů, který začínal jako kreslíř v Krátkém filmu.

Anidok založený na legendě z druhé světové války vypráví tragický příběh mladé ženy, která zvolila nevšední způsob odboje – možná i proto, že už sama neměla co ztratit. Autorky otevírají nejen téma pomsty, ale také hrdinství a mučednictví, a to aniž by třeboňskou dívku odsuzovaly nebo její příběh interpretovaly.

Tři záhadné příběhy rozehrávají autoři tohoto atmosférického snímku na mysteriózním ostrově plném divoké přírody i divokých bytostí. Film Marty Prokopové a Michala Blaška servíruje vzpomínky na dětství a dospívání obalené do narkotických obrazů a sugestivních zvuků.

Stejně jako v reálném světě i v novém filmu mistra české kreslené animace má všechno svou stinnou stránku. Toho se autor chytil doslova a rozehrává dva filmy: optimistický na jedné straně papíru a pesimistický na té druhé.

Fantazijní film na hranici abstrakce. Dvě krásné duše, z jejichž interakce se zrodí nezměrné projevy života, nekonečný tanec mezi hudbou a tichem, ohněm a klidem, utrpením a radostí, láskou a lhostejností, životem a… životem.

Absurdní komedie absolventa zlínské UTB, známého především filmem Jedlíci brambor (2014). Nyní přichází Martin Kukal s dynamickým snímkem odehrávajícím se v podivném obchůdku na konci světa. Citlivý animovaný krátký film o necitlivém lidském světě.

Kutilové Pat a Mat, známí jako hrdinové někdejšího seriálu A je to!, patří desítky let k tuzemské klasice. Jejich příběhy navazují na tradici české loutkové animace – precizní a přitom přiměřeně stylizované, obrazově výmluvné bez použití dialogu. Výtvarnou podobu loutek, dodnes používanou bez větších úprav, navrhl Vladimír Jiránek. Pat a Mat se vždy směle vrhají do složitých, ale o to zajímavějších řešení více či méně banálních problémů. Režisér Marek Beneš pak stejně neúnavně natáčí další díly tohoto seriálu ve své produkci Patmat Film s.r.o. Poslední roky se tak celkem pravidelně můžeme těšit na povídkové filmy pro děti i dospělé, které vznikají spojením vybraných epizod. Pro tyto dva kutily není žádná komplikace překážkou a žádná výzva dostatečně velká. Zároveň se posunuli s dobou a moderní technologie značně rozšířily možnosti jejich kutilství. Pat a Mat jsou natolik uneseni svými originálními nápady, že ani nevnímají katastrofy, které svou prací působí. Tentokrát se vrhají například do konstrukce automyčky či létacího stroje z dronů, domácí výroby moštu a popcornu nebo vymýšlejí obraceč palačinek.

Bylo nebylo, stalo se nestalo jedné noci blízko jedné obce kus od Prahy. Student pražské UMPRUM svým specificky naivním výtvarným stylem vypráví historku o třech kamarádech, kteří se z ekonomických důvodů vydali na cestu pěšky a neekonomicky se zastavili v hospodě ve středočeském Srbsku.

Noctuelle bere svou práci nadmíru zodpovědně. Je přesvědčený o tom, že jeho řemeslo má smysl. Nepochybuje, že stojí na správné straně. Jeho kouzelní motýli koneckonců přináší lidem dobré sny! Kromě dobromyslných motýlů se však nočním tichem třepotá také nebezpečný netopýr s temnými úmysly.

Experimentální snímek autorky z pražské UMPRUM. Za jeho vznikem dle režisérky stojí její fascinace dosud neodhalenými tajemstvími vesmíru. K tvorbě vizuálu použila počítačové programy a nashromážděná číselná data, k nimž následně vznikl zvukový doprovod postavený na jejich přesném zobrazování a převodu.

Režisérka, která vystudovala animaci v Plzni a následně na FAMU, divákům a divačkám předkládá kritickou animovanou esej o současném globálním stavu společnosti. Zabývá se mimo jiné neoliberalismem a potřebou nekonečného růstu, k čemuž využívá prostředky 2D animace a malby.

Experimentálně laděný film Tomáše Červeného byl vytvořen 2D a 3D počítačovou technikou. S jejich pomocí vytváří bohaté struktury, které díky zvoleným barvám i texturám vnášejí kontrast do pozadí, na němž je zářivými slovy postupně formulováno slovní poselství.

Hrdinkou snímku autorky původem z Chorvatska, která vystudovala pražskou FAMU, je mladá Sylvie. Její život ubíhá v rytmu zodpovědnosti. A Sylvie je výkonná, bezchybná, úžasná a… unavená. Když se jí ale přihodí malá nehoda, vše se změní. Anebo možná ne.

To, že zákoutí velkého města můžou skýtat dobrodružství stejně divoká jako hluboký prales, si díky své bujaré fantazii ověří hrdina tohoto loutkového filmu. Ve spolupráci s MAUR filmem jej natočila studentka UMPRUM a využila přitom papírových kulis, které přirozeně evokují krabicím podobnou městskou zástavbu.

Akvarelovými barvami v magisterském filmu režisérky z Ostravské univerzity ožívají roztodivná stvoření z dob dávno minulých. Dětská fascinace dinosaury a dalšími prehistorickými tvory se zde střetává s přísně vedenou institucí, kde všechno má svoje místo.

Společnost veverky, ptáka ani zajíce není protivnému starému hrdinovi tohoto snímku vůbec po chuti. Oblohou se však žene prudká bouřka, která zalomcuje svědomím i city ve všech jeho cévních svazcích. Film-bajku o důležitosti soucitu a nalezení přátel natočil student UTB ve Zlíně.

Blíží se zásadní okamžik v životě mladého lovce. Co se stane, když vypuštěný šíp mine svůj cíl? A může se stát, že minout naopak znamená úspěšné složení zkoušky? Nad významem chyby medituje snímek studenta pražské FAMU, charakteristický působivě kontrastním výtvarným stylem.

Stop-motion plošková animace v kombinaci s kreslenými pasážemi nás ve filmu studentky zlínské UTB přivádí do přírodovědného muzea. Kde jinde totiž může dítě zažít dobrodružství s nefalšovanými praještěry? Je čas opustit knížky a vyrazit po nich pátrat do terénu!

Při svém strastiplném putování z daleké Tróji zpět na Ithaku překonal Odysseus mnohá nebezpečenství. Nestvůrná Skylla a v hlubinách ukrytá Charybda byly jedním z nich. Nebo to dopadlo jinak? Film si vtipně pohrává s řeckými mýty a idiomem o situaci, kdy se člověk nachází mezi dvěma zly.

Autorka z Ostravské univerzity přiznává inspiraci svým rodným městem. Ve velkém šedivém světě se její hrdince, malé Emmě, příliš nelíbí. Navíc se zdá, že nuda, povinnosti a otupělost prosákla pod kůži i její mamince. V nestřeženém okamžiku se jí Emma ztratí z očí. Mají šanci nad městem zvítězit a najít se?

Táborák plápolá a kolem něj sedí skupinka dětí. Na rozdíl od ostatních si však Clementine tento večer příliš neužívá. Vyprávění strašidelných historek není její oblíbenou zábavou. Když se navíc ukáže, jak snadno se nechá vyděsit, naštvaně ostatní opouští a vydává se lesem zpět do tábora.

Nevšední černobílá, minimalisticky pojatá, ale o to údernější groteska z americké prérie vznikla jako oficiální videoklip k písni z alba House of Sugar. Autor vsadil na sympatickou stylizaci postav, ironicky upomínající na charaktery z dob klasických kreslených filmů, které prožívají nečekaná dobrodružství.

Very Noise je syntézou výpovědí, které tvůrci během několika let posbírali od lidí, kteří prožili mrtvici. Takto experimentálně pojatá 3D počítačová animace je skvělou ukázkou toho, že CGI má mnohem širší možnosti, než jaké tvůrci obvykle využívají, a svou tvárností může dodat obrazu nečekanou absurditu.

Bathwell in Clerkentime uzavírá trilogii o bláznivých kukačkách z Clerkenwellu. Ve třetím a posledním pokračování se potýkají s krizí středního věku, řeší manželské problémy, vychovávají děti a bojují se závislostí na alkoholu. Vše je v duchu trilogie zpracováno v typickém siluetovém designu, kterým se autor etabloval.

„Vlakem, autem, na kole či na žralokovi, kočky se řítí!“ Hravý a rytmický videoklip ke skladbě March of the Thinking Machines natočil všestranný berlínský umělec Adi Gelbart. Vsadil přitom na nekončící maniakální oblibu koček všemožného vzezření a s pomocí fotografií jim přiřkl hlavní role v napínavém dobrodružství, ve kterém lidstvo proti kočičí invazi nemá šanci.

Existuje malá vesnička, místo, které jako by někdo zapomněl na půdě. Všechno a všichni vyčkávají, zírají a pomalu se propadají do země. Ale pak se místem prožene průvod... Originálně stylizovaný klip, vyznačující se vizuální zahuštěností kompletního obrazu, vznikl ve spolupráci dvou ilustrátorů a filmařů z Hamburku.

Působivý, na silné až filmové atmosféře stojící videoklip byl animován okénko po okénku a vizuálně se inspiroval díly Jonase Mekase a Stana Brakhage. Autor získal zkušenosti mimo jiné v proslulém polském studiu Se-Ma-For.

Živelně animovaný videoklip plný vizuálních nápadů a originální stylizace se zaměřuje na bezradnost člověka zavaleného hektickou dobou a každodenním stereotypem. Kam jinam utéct než do budoucnosti a jak jinak než v myšlenkách?

The Closing Door  je vizuálně atraktivní videoklip k písni známého irského interpreta, v němž se vydáte na tajemnou cestu vykreslenou pomocí jednoduchých tahů štětcem a černým inkoustem. Estonská autorka pracuje s černobílým laděním a rámuje klip abstraktními pasážemi.

Poklidný rodinný večer naruší příchod vetřelce a, jak se záhy ukáže, monstra číhají za každým rohem. Obrazově košatý a ambiciózně rozehraný videoklip se odehrává v několika dimenzích, které propojuje mysl malého chlapce. Výrazný výtvarník Ugo Bienvenu zde odkazuje na vizualitu popkulturních fenoménů, jako je např. film Heavy Metal nebo seriál Stranger Things.

Hudba je jejich život a nekompromisní bicí a kvílení kytar byly vždycky jejich vášní. Tedy alespoň od chvíle, kdy se jim konečně podařilo zapojit je do zesilovače. Což bylo bezmála včera. A ani potom vlastně nešlo o nehynoucí lásku na první pohled – každá pořádná kapela má totiž svoje vzlety i pády. Nejdůležitější ale je najít svůj sound. Životní cyklus jedné takové nesnadno se rodící, ale zato zcela jistě budoucí hudební legendy sleduje nezávislý film podle mangy Hirojuki Óhašiho. Minimalistický výtvarný styl podtrhuje jedinečný a pro tento snímek typický suchý humor, statické záběry se zde střídají s přepjatě emocionálními reakcemi, které jsou přitom typické spíše pro mainstreamovější romantické a komediální anime s postavami středoškoláků. Režisér Kendži Iwaisawa strávil prací na svém střeleném snímku o síle hudby a potřebě seberealizace dlouhých sedm let, na jejichž konci je kompletně ručně kreslené dílo. Jeho výtvarná stránka sice respektuje původní předlohu, zároveň se však v mnoha pasážích vyznačuje energickou, divokou kresbou tužkou či surrealistickými výjevy a rotoskopií. Kapela Kobudžucu srdečně zve na svůj první koncert všechny příznivce pestré škály výtvarných stylů, zaryté rockové fanoušky i alternativce.