Online katalog

Snímek antropocén zkoumá vliv globálního průmyslového kapitalismu. Jako příklad masové spotřeby, znečištění a vykořisťování zde slouží hamburský přístav. Sekvenční animace satelitních obrazů radikálně zobrazuje rozsah lidských zásahů do přírodních ekosystémů. Opakované sekvence symbolizují nezastavitelnou globální mašinérii a ztrátu individuality způsobenou sériovou výrobou.

Snímek čistě abstraktním způsobem zpracovává myšlenku ekonomie společného dobra. Vizuální vzorce i hlasy sboru jsou ukotvené v hierarchickém chování, které omezuje plný potenciál a mobilitu všech individuálních prvků. Vzorce matic se brzy rozbijí, spoje a směry se ztratí a vznikne entropický chaos.

Známý americký solitér 3D počítačové animace se vrací s dalším počinem zabydleným plasticky perfektními protagonisty. Tentokrát snímku dominuje postava muže – Jacka. Jack je nahý. Jack předstírá, že hraju na kytaru. Jack vypadá směšně a zranitelně? Jack, Jack, Jack. Všude Jack.

Srbská autorka reflektuje originálním způsobem ubíhající čas ve svém starém domě. Pomocí fotogrammetrie nás provází jeho okolím a interiérem. Díky zvolené technice zobrazení je tento průzkum proměnlivý a těkavý. Dekonstruovaná architektura má však podmanivou vizuální a díky reálným zvukům i aurální sílu.

Kombinace dvanácti animovaných projekcí vytváří rytmický dialog zkoumající vnitřní vztah mezi zvukem a obrazem za použití 16mm filmu, barvy a projektoru. Každá projekce je vytvořena zvlášť pomocí barvy a animace přímo na filmový materiál a koresponduje s ručně animovaným soundtrackem.

Film dokumentuje městské umění vzniklé v různých částech španělské Valencie mezi lety 2018 a 2019. Animuje tato pomíjivá umělecká díla a spojuje jednotlivé obrazy jako okénka filmu. Všechny tváře na nás upírají doširoka otevřené oči, jako kdyby nám chtěly potvrdit, že existujeme, ale že svět půjde dál, i když existovat nebudeme.

Kulička překonává soukolí a nejrůznější dráhy. Objevuje se a mizí v prohlubních bez zjeveného vyššího principu. Jak se rytmus koloběhu zrychluje, vyjevuje se divákovi skrytý život celého aparátu. Poetický kraťoučký snímek amerického autora si vystačí s minimalistickou výtvarnou stránkou, z níž nakonec vzniká nevšední taneční kreace.

Během nudné powerpointové prezentace se statistické grafy vymaní ze svěracích kazajek vlastních koordinát. Vydáváme se na výlet do smyslného světa statistik. Koláčové grafy se roztékají, síťové grafy se kroutí, korelační diagramy, sloupcové grafy a křivky vývoje na burzovním trhu společně dosahují vyvrcholení.

Osamělý domek na vesnici. A v něm? Rodinný koktejl lásky, péče, společné historie, všemožných vylepšováků i restů. Nebo také prostor pro poklidné dožití. Jednoduchá dokumentárně pojatá stop-motion animace jako pocta autorovým rodičům a věcem, které zde zanechali. Režisér v nich nachází život a zvláštní krásu.

Experimentální animace využívající pouze mikroskopické obrazy xylému, jednoho ze dvou druhů transportní tkáně cévnatých rostlin. Díky rapid montáži a znepokojivé zvukové stopě vytváří rostlinná buničina hypnotickou symfonii. A divák může pod vlivem tohoto audiovizuálního přívalu snadno znejistět, zda sleduje vnitřní stavbu rostlin, vesmírnou hmotu či detail záclony. 

Těhotná vědkyně se stává matkou, dva muži si kreslí a kočka sleduje motýly. Jejich příběhy se protnou ve snové oslavě znovuzrození a proměny. Snímek pojednaný takřka výhradně optickými iluzemi předkládá divákovi jednu hádanku za druhou. Přitom ale odkrývá náznaky noirově laděného příběhu.

Japonský mistr abstraktní dynamické animace se vrací se smrští barevných obrazců pulzujících ve zběsilém tempu experimentální hudby. Jen těžko bychom hledali nějaké sjednocující motivy. Lidský rozum to nemůže pojmout, jedná se o první animovaný film vyrobený pro šimpanze. Vám lidem ho ukážeme jen při této jedné příležitosti!

Sériové paralely zkoumají prostředí Hongkongu z konceptuální perspektivy filmového materiálu za použití technik přímé animace. Charakteristická architektura města plného výškových budov zastiňujících horizont je přetvářena v paralelní řady filmového pásu.

Tato německá paella je vším, jen ne jednoduše stravitelnou pochoutkou. Kolážovitý styl experimentálního filmu v sobě zahrnuje ingredience kreslené, ploškové i 3D počítačové animace. Politické motivy se střídají s přírodními motivy. Nad vším ale visí hrozba atomové zkázy z nebes.

Japonský režisér a výtvarník nás ve svém filmovém eseji zavádí do míst, odkud se vytrácí život. Uhrančivý snímek pracuje se zdánlivě reálným prostředím a věcmi, ovšem vše prochází detailní malířskou transformací. Unikající život se tak projevuje v obsahu filmu (přetékající sklenice, odtoková jímka), ale díky stékajícím barvám i v jeho formě.